Praha jih: Ondřejov: Pecný

  Geodetická observatoř Pecný


Původně měřičská věž - dnes sluneční teleskop Astronomického ústavu - dominanta observatoře

Pecný
Geodetická observatoř Pecný je umístěna na středně strmých denudačních svazích hřbetové části vrchu Pecný (545,8 m n. m., souřadnice GIS: 49° 54' 49" s. š., 14° 47' 08" v. d.), který je tvořen biotiticko-muskovitickými granity variského (hercynského) stáří a algonkickými chloriticko-sericitickými a biotitickými fylity.
Masiv Pecného je nejvyšším hřbetem Ondřejovské vrchoviny v orografickém celku Středočeské pahorkatiny. Pecný je pak název pro vrch, který je v okrese Praha-východ tím nejvyšším. Místo má velmi dobré inženýrsko-geologické parametry stability a výhodnou polohu pro výzkum geodynamiky centrální části českého masivu.

Pecný a okolí

Laplaceův bod
Laplaceův bod je bod, na němž byla určená geodetická zeměpisná šířka, délka a azimut a alespoň astronomická zeměpisná šířka a azimut. Laplaceovy body představují základní opěrné body geodetických sítí.
V Československu v rámci budování AGS (astronomicko-geodetické sítě) bylo do r. 1954, kdy byly práce ukončeny, vyměřeno celkem 53 Laplaceových bodů.
V České republice je nejznámějším Laplaceovým bodem Pecný (546 m) u Ondřejova.
Bod se měl zároveň stát referenčním astronomicko-geodetickým bodem československé základní astronomicko-geodetické sítě a měl být zapojen do mezinárodní sítě astronomicko-geodetických referenčních bodů socialistických států. I když pro tento účel byly brány v úvahu i některé jiné Laplaceovy body v této síti (např. bod Ládví, nacházející se nedaleko Prahy nebo bod Brdo na Moravě, nacházející se v její centrální části), po pečlivém uvážení byl vybrán Laplaceův bod Pecný, který vyhovoval jak z hlediska geologické stability okolní oblasti, tak i vhodné polohy v československé astronomicko-geodetické síti. Je situován asi 40 km JV Prahy a nachází se na zalesněném kopci v nadmořské výšce 546 m. Jako příznivá okolnost se také jevila jeho relativní blízkost mateřskému ústavu v Praze a skutečnost, že nedaleko bodu se nacházela i astronomická observatoř ČSAV v Ondřejově. To bylo významné z hlediska odborných kontaktů a případné spolupráce s tímto astronomickým ústavem a umožňovalo i operativní styk s mateřským ústavem při řízení budoucího pracoviště. Původní název nového pracoviště v prvním návrhu na jeho zřízení zněl "Centrální geodetický bod ČSR" a teprve v jeho upřesněném výhledovém programu, v září r. 1957, byl na zasedání geodeticko-topografické sekce technickovědecké rady Ústřední správy geodézie a kartografie přijat jeho oficiální název "Geodetická observatoř Pecný".
Vzpomeneme-li trochu historie tohoto Laplaceova bodu, zeměpisné souřadnice a azimut směru na Ládví zde byly astronomicky určeny již v r. 1937. Avšak již v roce 1889 zde první, na svou dobu přesné astronomické měření zeměpisné šířky a azimutu na trigonometrický bod Vysoká u Kutné hory provedl generálmajor Dr. Robert Daudlebský von Sterneck (1839 – 1910), který zde také měřil tíhové zrychlení.

Měřičská věž
Trigonometrická síť je podkladem pro polohopis mapy. Výchozím bodem triangulační sítě v České republice je trigonometrický bod Pecný. Trigonometrický bod byl na Pecném stabilizován již v roce 1824 při vyměřování stabilního katastru. Malý pomníček kousek od cihlové věže je upomínkou na stabilizační bod středoevropského stupňového měření (CK OPER. ASTR. TRIG. PRO MENS. GRAD. MED. EUROP 1867", což znamena "C.K. Astronomické trigonometrické středoevropské stupňové měření 1867"). Kámen není původní - byl sem přenesen z jiného místa (trigonomického bodu Třešťský Špičák).
V rámci výstavby trigonometrických základních bodů byla v roce 1936 byla na Pecném vybudována cihelná sedmnáctimetrová triangulační věž jako první z devíti (Vysoká, Melechov, Vysoký Kamýk u Písku, Mezivraty u Votic, Koňský Vrch u Záhořan, Ládví v Praze, Pecný u Ondřejova a Studeném Vrchu u Hostomic). Byla postavena ve tvaru dvou soustředných válců, mezi kterými je točité schodiště.
Bohužel stabilita vnitřního betonového válce byla nížší, než přesnost přístrojů na ní umístěných. Byla sice postavena ještě jedna věž na kruhovém půdorysu (Ládví), ale tato koncepce byla opuštěna a všechny další věže už měly půdorys ve tvaru hvězdy.
Měřická zděná věž trigonometrického bodu Pecný zůstala potom dlouho nevyužitá a stála tehdy osamocena uprostřed lesa (klíč od zamčených dveří byl k vyzvednutí na nedaleké Astronomické observatoři ČSAV Ondřejov). Jako turistická rozhledna se neuplatnila (z věže sice býval výhled na množství kopců v Posázaví i na vrcholky České Sibiře, Brdy a další vzdálenejší kopce, ale postupně výhled překazila řada přerostlých okolních stromů) a navíc v pro veřejnost uzavřeném areálu byla pro tento účel nepoužitelná. Astronomové však pro opuštěnou věž našli nové uplatnění. Dnes totiž slouží jako základna pro umístění slunečního dalekohledu.



Nivelační bod
Uložení nivelačního bodu

Nivelační bod je geodetický bod, který slouží jako vztažný bod pro výšková měření. Jednotlivé body propojené měřením tvoří nivelační sítě, rozdělené dle přesnosti na jednotlivé řády.
Výška
U každého bodu je evidována nadmořská výška, určená metodou zvanou nivelace. Výška je uvedena v metrech, obvykle s přesností na 4 desetinná místa a je uvedena v dokumentaci, kterou spravuje Zeměměřický úřad (ZÚ) nebo katastrální úřad (KÚ) v příslušném okrese.
Výška je vztažena k hladině moře, v Česku ke střední hladině moře Baltského v Kronštatu (systém Bpv = Baltský po vyrovnání).
Původně se užívalo Rakousko-Uherské měření, které bylo vztaženo k moři Jaderskému, konkrétně k výšce hladiny moře na Molo Sartorio v Terstu, kterou stanovil v roce 1875 dr. Farolfi.
Do r. 2000 bylo možno užívat i výškového systému Jadranského. Výška v systému Jadran je cca o 0,4 m výše než v systému Bpv.
Základní výškový bod I. řádu (nejvyšší přesnost) je Locus perennis u Lišova v okrese České Budějovice 564,7597 m.n.m. a základní trigonometrický bod Pecný


Experimentální pracoviště VÚGTK GO Pecný v Ondřejově u Prahy - hlavní budova









Geodetická observatoř Pecný je výzkumné pracoviště Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i. (/veřejné výzkumné instituce/ útvaru geodézie a geodynamiky) určené pro experimentální geodetický výzkum. Jde o geodetickou referenční stanicí ČR včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Má laboratoř a termokomoru pro zkoušky gravimetrů a geodetických přístrojů a základnu pro kalibraci GNSS techniky. Na observatoři se provádí zejména permanentní GPS a sledování změn vertikální složky tíhového zrychlení. Od 1. července 2000 je observatoř hlavním sídlem Výzkumného centra dynamiky Země (CEDR).

Přes problém s věží bylo zdejší umístění observatoře navrženo pro své velmi dobré inženýrsko-geologické parametry stability a výhodnou polohu pro výzkum geodynamiky centrální části českého masivu - jako vhodné pro stavbu geodetické observatoře.

Gravimetr v suterénu (GWR Instruments)

Základní projekt observatoře, vypracoval Ing. arch. Pavel Procházka z Krajského projektového ústavu v Praze. Stavbu (kromě montáže pozorovacích domků) prováděl Okresní stavební podnik v Říčanech.

Původně byla hlavní budova observatoře vytápěna kotlem na uhlí. Po přestavbě na eletrické vytápění byl komín kotelny upraven na pilíř, na jehož vrcholu byla vybudována stabilizována permanentní stanice GPS Pecný, která je významným bodem evropské geodynamické sítě. Na pilíři je rovněž umístěna meteorologická budka se sensorem pro registraci meteorologických dat (teploty, tlaku a vlhkosti).

Situace: 1-nivelační bod, 2-triangulační věž, 3-registrační chata, 4-cirkumzenitál, 5-Zeissův cikumzenitál, 6-bývalý družicový pilíř - vedle klimatologická stanice, 7-skladiště, 8-garáž, 9-hlavní budova, 10-záložní zdroj, 11-chata pro přechodně ubytované
 
Hlavní budova z dalších stran

 


[Na začátek stránky]