Spořilov

 

Křesťanský sbor.


Budova původně sloužila českobratrské církvi evangelické. V sále je pamětní deska prvního spořilovského evangelického faráře Jana K. Smetany, který se zasloužil o výstavbu této budovy.
Sbor, který měl 1150 členů a scházel se ke společným modlitbám v soukromém domku č. 1092/22, totiž dostal 15.5.1956 soudní výpověď. Farář J. Smetana začal uvažovat o výstavbě vlastní modlitebny. Nejdříve se pokusil získat povolení k výstabě na pozemku u konečné tramvaje č. 19, ale toto místo bylo určeno pro jiné využití a záměr byl zamítnut. Druhým vybraným místem byl pozemek s hospodářskými objekty v tehdejší Zalomené ulici č. 19. (dnes Žilinská čp.4 a čp. 6).
Dne 2. listopadu 1956 bylo získáno stavební povolení na rekonstrukci objektu č. 1835. K rekonstrukci však nedošlo. Původní objekt byl sbourán a na jeho místě postavena zcela nová budova s jinými rozměry, než na které bylo vydáno stavební povolení. Vedle modlitebny byla ještě přistavěna fara. Projekt je dílem ing. arch. dr. Bohumíra Kozáka.

Kolaudace proběhla až čtvrtstoletí od vydání stavebního povolení (1956) a komplex byl předán do užívání teprve 30.6.1982. Budovy byly posléze prodány současnému majiteli za 5,5 mil. korun a českobratrská církev staví nové centrum podle návrhu architekta Jiřího Veselého v blízkosti chodovské tvrze.



Na budování modlitebny vzpomíná Přemysl Chleboun: "Koncem srpna 1956 přišlo upozornění na domek č. 19 v Zalomené ulci, který chce prodat paní Vincencie Jungová. Dohoda byla rychlá a od září se na stavbě vlastního Božího domu usilovně pracovalo. Brigády byly denně kromě neděle, účastnili se jich nejen členové sboru, ale i pražští faráři, bohoslovci z Komenského fakulty i členové jiných sborů. Jeronymova jednota darovala sboru 65.000 korun, bez jejíž pomoci by toto dílo nebylo možné.
Při stavbě byly velké těžkosti, často chyběly peníze, materiál i fyzické síly. Nezměrnou obětavost projevila celá rodina bratra faráře Smetany, i řada dalších bratří a sester. Bylo odpracováno přes 5000 hodin, při nichž sbor zažil nesmírně posilující zkušenost, že ani v nejtěžších chvílích nás Pán Bůh neopouští a přiznává se k dílu věrných.
Bohoslužby dne 1.9.1957 se staly mezníkem v životě sboru: nové budově chybělo ještě velice mnoho, ale sbor se mohl shromažďovat ve vlastní motlitebně a byl zbaven strachu, že kdykoli o své bohoslužebné místo přijde. Sešlo se tehdy na dvě stě účastníků, kteří poděkovali za dar Božího domu. O rok později se šestičlenná rodina farářových nastěhovala do malé fary, postavené na místě zbořeniště vedle modlitebny, které sboru prodala paní Jarmila Salačová. Nastalo období radostné práce, přerušené vynuceným odchodem bratra faráře Jana Smetany do důchodu v roce 1961.
V letech 1963-7 prožil sbor dobu velké nejistoty, neboť celé Dolní Roztyly, v nichž byla motlitebna postavena, byly bourány, a všude kolem rostlo sídliště Spořilov I. Několik let nebylo jasno, zda nebudou zbourány i naše budovy, až konečně v roce 1967 bylo potvrzeno, že motlitebna i fara zůstanou jako jediné z celých Dolních Roztyl uprostřed sídliště zachovány. To byl důvod k nové radosti a vděčnosti Pánu Bohu. Současně ale nastávaly nové problémy, ubývalo dětí, konfirmace se konaly jednou za několik let a počet členů sboru klesal. Postupně byla zastavena kazatelská činnost v Chodově i v Hostivaři a veškerá práce zůstala soustředěna na Spořilově.
Způsobilo to ale i určité posílení sboru, jehož věrní se scházeli na jednom místě a více se poznávali. Bylo to potřeba nejen k práci duchovní, ale i k práci fyzické a zdokonalování sborových budov a jejich údržbě. Když se začaly v roce 1957 používat, nebyly zcela dokončené. Bylo třeba natřít okna a dveře, pořídit řádné podlahy a zmodernizovat topení (topilo se v kamnech na uhlí, v roce 1969 byla díky profesoru Turnskému získána darem od německé evangelické církve naftová kamna, která byla po stoupnutí cen nafty v roce 1984 nahrazena plynovými). Dále bylo třeba vybavit kancelář, presbyternu i motlitebnu nábytkem, zavést na faře ústřední topení a opatřit harmonium".

 

O historii sboru se lze dočíst také v knize "Církev v proměnách času", Kalich, Praha 1969

 


zadní pohled

interiér sálu



Půdorys modlitebny



http://www.sporilov.org

 


[Na začátek stránky]