Průvodce Praha: Spořilov: Procházka čtvrtí

Prohlídka Spořilova



Panorama od kostela

Svou prohlídku Spořilova začneme v jeho samém středu, totiž u kostela sv. Anežky na Roztylském náměstí. Od stanice autobusu vystoupáme po schodišti až ke vchodu do kostela a odtud se nám rozevře panorama, v létě poněkud zakryté stromy. Přímo před námi je dolní část Roztylského náměstí a za ním činžovní domy tzv. sídliště Spořilov I.

Uprostřed panoramatu tvoří horizont dva zarostlé kopce. Levý je Tyršův vrch, vpravo od něho Bohdalec (273 m/n.m.). Nad pravým úbočím Tyršova vrchu lze zahlédnout Hradčany, nad levou strání Bohdalce vyčnívají věže kostela sv. Ludmily na Vinohradech.
Tyršův vrch dostal pojmenování po sokolském cvičišti, které se tam nachází. Je tam též pražská lukostřelnice. Vysoké komíny patří michelské teplárně. Menší (vpravo - mimo provoz) je z betonových tvárnic a měří 120 m, vyšší je z monolitického betonu a měří 140 m. Kouřová vlečka nad tímto komínem prozrazuje, že komín je v provozu a odvádí zplodiny od teplárenských kotlů o výkonu 6MW. V létě se zde topí plynem, v zimě mazutem. Více vpravo na horizontu je pak žižkovská televizní věž 216 m (architekt Václav Aulický).



Před televizní věží vidíme na Bohdalci čtyři vysokopodlažní bytové domy s režným zdivem, které postavilo Stavební bytové družstvo ČSD v roce 1985 podle projektu ing. arch. Karla Vejmelky z tehdejšího Potravinoprojektu.
Za teplárenskými komíny je vidět řadové domy od architekta Jiřího Štursy z roku 1964. Nápadná bílá stavba vlevo od komínů jsou obytné domy, více vlevo v lese pak vyhořelá Hlaváčkova vila.



Postavíme-li se k pravém zábradlí, můžeme vlevo na horizontu vidět budovu Depa Kačerov, následuje hotel Corinthia Panorama 78 m (architekti Semela a Alujevič), Motokov (architekt Z. Kuna a kol.) 104 m dnes City Empire a bývalá budova Čs. rozhlasu, dnes City Tower, vysoká 109 m. V současné době je v rekonstrukci (architekt Richard Meier). Dá se říci, že objekty v panoramatu patří k vyšším stavbám v rámci celé ČR.
V průhledu mezi levou řadou domů Roztylského náměstí a stromy, nalezneme při pozorném pohledu hotel Corinthia (kdysi Fórum) (architekt Trávníček) a za ním na horizontu Břevnov a Strahov.



Přejdeme-li na druhou stranu podesty, pak vpravo na horizontu uvidíme telekomunikační věž (arch. K.Cubr, Hrubý, Z. Pokorný) a budovu Strojimportu (architekt Z. Kuna a kol.).


Urbanismus Spořilova

Vraťme se však z dalekých výhledů zpět na vlastní Spořilov. Roztylské náměstí před námi kolmo přetíná ulice se zatravněným a osázeným středním pruhem, nazvaná Hlavní třída.
Roztylské náměstí a Hlavní ulice vytvářejí osy, které dělí Spořilov na čtyři kvadranty: Severozápadní, Severovýchodní, Jihovýchodní a Jihozápadní. V těchto kvadrantech jsou pak ulice po vrstevnici od zdola nahoru pojmenovány názvem kvadrantu s příslušnou římskou číslicí, označující pořadí ulice. Zcela přesně to ovšem neplatí, na což upozorníme až při prohlídce jednotlivých kvadrantů. Vedle těchto ulic existují však ještě ulice kolmé k vrstevnicím, které se pod Hlavní třídou nazývají Severní a nad ní Jižní. Jsou opět číslovány římskými číslicemi od východu na západ. A aby toho nebylo dost, území diagonálně protínají ještě dvě ulice opět se středovým dělícím pásem, nazvané Boční I. a Boční II. Na Spořilově existuje ještě několik ulic, které se tomuto schematu vymykají a mají na výše uvedeném systému nezávislá jména.

Po pravdě řečeno systém hlavních os není přesně severojižní a východozápadní. Osa Roztylského náměstí svírá s poledníkem úhel cca 25°, takže názvy kvadrantů jsou jen symbolické.

Urbanistický koncept Spořilova lze považovat i dnes za velmi zdařilý. Je to dílo prof. ing. arch. Bertla a jeho žáka prof. ing. arch. J. Barky. Hlavní komunikace a náměstí z leteckého pohledu připomínají postavu s rozpaženýma rukama. V místě hlavy stojí kostel. Jiný obrazec je tvořen zelenými plochami. Roztylské náměstí s Roztylskými sady tvoří velký kříž. K zeleným plochám se přimykaly taková zařízení jako kostel, škola, prodejny a pod.


Uspořádání ještě dnes obstojně absorbuje současnou úroveň dopravy a má dostatek veřejné i soukromé zeleně. Nezapomíná na veřejné prostory a ve své době bylo sídliště i dostatečně vybaveno obchodní a restaurační sítí i dalšími zařízeními občanské vybavenosti.
Charakteristické jsou velké plochy zeleně. Je to jednak dolní a horní část Roztylského náměstí (náměstí rozděluje Hlavní třída a kostel) a dál kolmo vedené tzv. Roztylské sady. Široký ozeleněný pás jde středem jak ulice Hlavní, tak oběma ulicemi Bočními. Zelení je osazeno také Jižní a Východní náměstí a z nich vycházející komunikace. Autorem koncepce zeleně je ing. Josef Sinkule.

Podle Zbyňka Havlíčka symetrický tvar půdorysu Spořilova připomíná Rorschachovu skvrnu.

Specifikem jsou tzv. hospodářské uličky (v plánku označeny modře), dnes převážně využívané k příjezdu automobilů na pozemek

 


 



(Pokračování)

[Na začátek stránky]