Spořilov

 

K. POLÍVKA


SPOŘILOV

Stavba a vývoj zahradního předměstí družstva Spořilov v Roztylech (strana 3-9)

21.února 1928

ARCH. ING. DR. TECHN. K. POLÍVKA, úředně autoris. civil. inženýr pro architekturu a stavby pozemní.


Velká hustota obyvatelstva na malé ploše a z toho plynoucí přelidnění bytů a kouřem, prachem, sazemi a jedovatými plyny otrávené ovzduší velkoměsta jsou zárodkem zkázy jeho obyvatel. Městský fyzik Dr. Procházka zjistil na základě přesné statistiky, že v Praze není rodiny, jež by zde žila déle než čtyři generace. Velkoměsto jest hrobem rodin z venkova přistěhovalých a jest největší překážkou populace, i když přehlížíme ethický účinek velkoměsta, který jest v tomto směru jistě též velmi nepříznivý. Nevlídná vyhlídka pro nás, kteří jsme již druhou, třetí neb dokonce čtvrtou generací. Tato situace, někde o něco lepší, jinde horší, jest problémem všech velkoměst.
Moderní doba, jež tento stav rozvojem průmyslu, automobilové dopravy, koncentrací obchodu a centralizací úřadů ještě zhoršila, počíná chápati konsekvence z toho plynoucí a musí hledati cesty k nápravě. Jsou cesty tři:
postupné ozdravění velkoměsta lokalisací průmyslových podniků mimo obytné čtvrti, omezení vývinu kouře použitím vhodných paliv v domácnosti (koksu, plynu) a vhodným zařízením topenišť - zřízení monolitických dlažeb asfaltových, vozovek i chodníků, alespoň v tepnách silně frekventovaných.
Druhou cestou je sport a tělovýchova. Snad jest to zákon věčného korektora, přírody, že mládí dnes tuto cestu bez nabídky nastupuje.
A třetí jest opatření zdravého, levného a kulturního bydlení, v dostatečném množství, tak, aby nemusily býti z nouze povolovány byty podzemní a trpěno nesmírné přelidňování bytů.

Praha má po této stránce téměř nejhorší podmínky ze všech velkoměst. Především podmínky přírodní jsou - zejména pro vnitřní Prahu - značně nepříznivé. Vltavské údolí, ležíc napříč směru stálých větrů, jest nedostatečně ventilováno. Proto je v Praze tak málo slunečných dnů u porovnání s místy venkovskými. Mlha a kouř stojí povětšině roku nad Prahou jako neproniknutelný mrak. A poměry bytové? Podle statistiky stavební a výměry obyvatelstva jest patrno, že stále se zvyšuje počet bytů, obývaných více rodinami společně, čili, že počet podnájemníků stále stoupá. Příčiny spočívají ve zvýšeném přílivu obyvatelstva z venkova, v okupování bytů úřady a obchodem. Tomu ovšem nelze zabrániti. Vnitřní město musí se státi obchodní a úřední "city". Zde může pomoci toliko zvýšení stavebního ruchu na obvodě města.
Tyto myšlenky tanuly na mysli iniciátoru stavební akce Spořilova, vrch. řediteli Vinohradské městské spořitelny p. Václ. Skleničkovi, když u příležitosti 25letého jubilea založení ústavu navrhl utvoření stavebního družstva Spořilov za účelem výstavby zahradní o 1000 rodinných domcích a přislíbil ochotu spořitelny podnik tento v nejrozsáhlejší míře financovati.
Není dnes velkoměsta, jež by neřešilo vlastní bytové problémy na podkladě principu "zahradního města". Hnutí pro zahradní města v Anglii jest dnes hnutím národním. V Anglii má již zahradní město svoji tradici. Dnes, po uplynutí dosti dlouhé zkušební doby lze říci, že výsledky jsou příznivé a překvapující a to nejen v Anglii, kolébce zahradního města, ale i v ostatních státech, z nichž na druhém místě kvantitou i kvalitou dosažených výsledků jest Německo, druhý evropský největší průmyslový stát. Princip zahradního města, tak jak jej nastínil geniální anglický národohospodář Ebenzer Howard ve svém spise "Garden cities of the morrow" (Zahradní město zítřka), liší se svým finančním plánem poněkud od akce spořilovské.Podle Howarda družstvo hodnověrných lidí, sdružených v určité právní společnosti, získá na místě vhodném k výstavbě města levné zemědělské pozemky, na nichž vybuduje rodinné domky. Pronájmem těchto pozemků získá prostředky k zúročení a umoření investovaného kapitálu na správní výlohy družstva a na obecně prospěšná zařízení. Pozemky na tomto území nesmějí přejíti do soukromého vlastnictví, nýbrž se toliko pronajímají do dědičného nájmu, jak pro účely bytové, tak pro zemědělství. Naproti tomu družstvo Spořilov, požívajíc výhod zákona o bytovém fondu, některých výhod zákona o stavebním ruchu a účinné podpory obce pražské, vybuduje na levných zemědělských pozemcích, získaných koupí od města Prahy i soukromníků, rodinné domy, jež předá do úplného vlastnictví svým členům.
Jádro zůstává totéž, pozemková renta stoupající zhodnocením pozemků náleží v obou případech tomu, kdo se osídlením o ni zasloužil, v onom případě družstvu, v tomto členu družstva. Nebezpečí spekulace, jež hrozilo by v případě Spořilova, a jež Howard i jeho pokračovatelé měli na zřeteli, předejde se vyhražením předkupního práva objektů družstvu. Tu zkušenost získal již Cadbury, velkoprůmyslník, budovatel jednoho z prvních zahradních měst anglických, Bourawille. Při tom družstvo Spořilov snažilo se u svých členů uspokojiti základní rys lidské povahy, lidského ideálu, t.j. docílení úplného vlastnictví rodinného krbu a vlastní střechy nad hlavou. Z toho důvodu ustoupilo se též od původní myšlenky stavěti na pozemek veřejného majetku použitím t. zv. staveb. práva pro Spořilov. Další tendenci, velmi důležitou pro Spořilov, pro svoji mravní váhu jest snaha dovésti obyvatele budoucí zahradní čtvrti ke spořivosti, a to v nejlepší její formě. Zde platí každý člen úrok ze zapůjčeného kapitálu a jeho úmor, čímž vlastně ukládá, spoří a splácí svůj domek. Pro financující "Pražskou spořitelnu a Městskou spořitelnu" má jistě nesporný význam okolnost, že rozšíří zde vlastně okruh vkladatelů. Na druhé straně však nelze přezírati velikou a nedoceněnou oběť obou zmíněných ústavů, že uložily svoje kapitály do podniku pro ně jistě nevýnosného (velmi nízká úroková míra), přinášejícího určité risiko v možných valutárních přesunech a zejména v tom, že mají kapitál na dlouhou řadu let nepohyblivě zavázán. Tuto oběť dovede oceniti jenom finanční odborník a markantním dokladem toho jest, že finanční plán po této stránce neodvážil se opakovati od doby vzniku myšlenky Spořilova dosud žádný jiný finanční ústav.
Od konce roku 1924 nabývaly přípravné práce určitých forem. Prof. arch. Bertlem byly vypracovány regulační a zastavovací studie pro různá území, jež postupně přicházela v úvahu. Bylo to území mezi Břevnovem a Hvězdou, na planině mezi Bráníkem a Hodkovičkami, na vrchu Homoli mezi Strašnicemi a Měcholupy a poslední, jehož výhody převážily všechny ostatní, území při chodovské silnici, mezi Krčí, Michlí a Záběhlicemi. Toto území jest pro výstavbu zahradní čtvrti neobyčejně vhodné. Leží v sousedství největšího lesního komplexu pražského okolí. Tento komplex zůstane do budoucnosti zachován a nejen to, podle projektu stát. regulační komise bude vhodnými plochami zeleně zcelen a sadovými pruhy spojen s vnitřním městem. Plocha určená pro výstavbu Spořilova leží na mírném svahu údolí v této části západo-východního směru, stále dobře ventilovaného stálými větry.
Ze severu jest údolí odděleno od pražského kouře a mlhy protáhlým valem vrchu Bohdalce. Spojení s vnitřním městem jest možné v několika směrech - do Michle - Chodovskou a Havlíčkovou kol nové plynárny do Vršovic - Chodovskou kolem Edenu, neb serpentinou a po železničním viaduktu přes seřaďovací nádraží. Nejvýhodnější a nejkratší spojení budou do Vršovic a Nuslí uskutečněním průkopu Bohdaleckého, což jest již úlohou nedaleké budoucnosti a druhé - ještě kratší spojení přes Pankrác přímo do středu města - po uskutečnění přemostění nuselského údolí. To jest ovšem písní budoucnosti ještě poněkud mlhavé.
Zásobování vodou a plynem jest poměrně snadné - vodou z Pankráce, plynem z nové plynárny, poměrně krátkými napájecími potrubími.
Spojení tramvayí se Spořilovem mělo v cestě mimořádné technické obtíže. Od původně zamýšleného prodloužení z Vršovic musilo býti upuštěno z důvodů, že železný viadukt přes vršovické nádrží není dosti únosný a vyžadoval by nákladné rekonstrukce a trassa silnice vyžadovala by značných korektur s ohledem na značné dnešní stoupání. Prodloužení tramvaye z Michle Havlíčkovou tř. v Michli, dnes již provedenou až na křižovatku se silnicí chodovskou vyžadovalo nákladného podchycení základů domů podél Havlíčkovy tř. a celé soustavy opěrných zdí a velkého pohybu zemin. Značnou potíž činí zde provedení podjezdu pod tratí modřanské dráhy, aby bylo zabráněno traversování v niveau.
Zásluha o velmi rychlé vybudování tramvaye v této části přísluší zajisté v značné míře též okolnosti, že nová plynárna musila být spojena s městem. Prodloužení tramvaye od křižovatky chodovské silnice s třídou Havlíčkovou po chodovské silnice směrem ke Spořilovu bude uskutečněno po provedení nového mostu přes Botič a současně s definitivní úpravou chodovské silnice, jež rovněž se ve svém směru i niveau poněkud koriguje. Spojení Spořilova železnicí s vnitřním městem nemohlo být prozatím uskutečněno, ač zřízení zastávky bylo povoleno, pro přílišné požadavky ředitelství drah. Jest ovšem nepochybno, že i k tomuto spojení v budoucnosti dojde. Sady dimensovány co nejbohatěji, takže tvoří as 25% celého území. V ose náměstí, v dominující poloze, projektována jest správní budova, jež vedle místností určených pro správu družstva bude obsahovati též poštovní a telegrafní úřad, telefonní ústřednu, strážnici policejní, hasičskou atd. a lékárnu.
Obvodovými komunikacemi vyloučen jest dálkový provoz a těžký provoz vnitřním městem. Původní řešení regulač. plánu bylo koncipováno za před. hlav. spojení komunikací podél trati modřanské dráhy k průkopu bohdaleckému. Tento projekt však selhal zásahem projekční kanceláře ředitelství drah, jež znemožnila jeho provedení situováním odstavného nádraží v území na sever od Spořilova mezi železniční tratí a chodovskou silnicí.

Typy rodinných domků.

Hlavními směrnicemi při provádění projektů rodiných domků byly:

  • 1. Docíliti úplného splnění veškerých požadavků kladených na moderní bydlení, a to i při nejmenším, jednopokojovém domku.
  • 2. Docíliti mnoho, byť i malých místností, tak aby úkony deního života děly se správně v místech pro ně určených.
  • 3. Již vlastní disposicí domku znemožniti pronajímání části bytu podnájemníkům.

Samozřejmě, že požadavek co největší ekonomie vedl jednak k typisaci objektů, jednak k normalisaci různých součástí stavby - schodišť, oken, dveří atd. Až na malé výjimky použito bylo typů se schodištěm t.zv. halovým, t.j. schodištěm, vloženým přímo do obytných místností a spojujícím bezprostředně obytné místnosti v přízemí a podkroví neb 1. patře navzájem. Výhody tohoto řešení spočívají jednak právě ve zmíněné bezprostřednosti spojení, jednak v přednosti po stránce hygienické, neboť při tomto způsobu řešení lze lze veškery místnosti domku stejnoměrně vytápěti. Dalším důsledkem uvedených směrnic jest rozvrstvení obytných místností v t.zv. kouty - výklenky - podle dislokace účele.
Tak vznikl výklenek kuchyňský, jídelní, pracovní, ložnicový, jež nahražují vlastně další místnosti, jež při omezené ploše obytné a omezeném nákladu by nebylo lze provést. Toto řešení, nehledíc k výhodám vnitřního provozu úsporou pohybu, jest výhodnějším i po výtvarné stránce, umožňujíc zajímavější a intimnější řešení interieurů, nežli fádní pokoje hranolového formátu našich činžovních domů.
Každý, i nejmenší domek má úplné příslušenství - sklep, půdu neb půdní komoru, spíž, closett a koupelnu, u typů větších pak umývárnu a pokojík pro služku. U menších typů jest koupelna sdružena ve společnou místnost s prádelnou a v tomto případě jest použito koupelnových kamen, kombinovaných s pařákem na prádlo, patentního systému Chytilova. Vytápění místností děje se buďto obyčejnými kamny nebo topením t.zv. komůrkovým, t.j. ústředním topením, zařízeným tím způsobem, že jediným tělesem, kaloriferem, vyhřívají se teplovodnými průduchy veškeré místnosti. Při větších typech použito též ústředního topení teplou vodou z malého Strebellova kotlíku systém Camino, jenž jest umístěn buďto v prádelně, neb v některé z obytných místností. Kotlík tento má totiž tvar normálních pokojových kamen, a vyžaduje také tak jednoduché obsluhy.
Skutečným zahradním městem v pravém smyslu tohoto slova stane se Spořilov ovšem teprve po uplynutí několika let, až zahrady a veřejné sady vzrostou, a společenský život a různá doplnění potřeb z toho vyplývající vejdou v uskutečnění.



 


[Na začátek stránky]