Spořilov: Osobnosti:

Adolf Burger (1917-2016)



Adolf Burger (květen 2010)
Adolf Burger se narodil 12. srpna 1917 ve Veľké Lomnici u Popradu (Slovensko) a zemřel 6. prosince 2016 v Praze.
Pochází ze židovské rodiny, v mládí byl členem sionistické organizace Hašomer Hacair, kterou později jako dospělý krátce i vedl.
Vyučil se typografem. Po dokončení učení se ale živil krátký čas jako stavební dělník. V letech 1937-1939 sloužil v československé armádě.
Po vypuknutí války pracoval již jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tehdy tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, dne 11. 8. 1942 zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi, kde se z něj stal vězeň č. 64.401. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrák nepřežila.
V koncentračním táboru Osvětim-Březinka byl v roce 1944 jako vyučený knihtiskař a sazeč vybrán, aby doplnil osazenstvo penězokazecké dílny. Převezli ho do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde od září 1942 probíhala v přísném utajení "Akce Bernard“. Pod velením velitele zvláštního komanda Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) sturmbannführera SS Bernarda Krügera zde fungovala špičkově vybavená padělatelské dílna, kde pracovalo 137 vězňů třinácti národností - vysoce kvalifikovaných odborníků - která chrlila dokonalé padělky, nerozeznatelné od originálů. Hlavním poslaním padělatelské dílny bylo vyrábět falsa spojeneckých bankovek, úředních dokladů a později i poštovních známek.
Štočky a papír byly vyráběny na jiném místě, v Sachsenhausenu se falešné bankovky tiskly. Falza měla podlomit ekonomickou sílu nepřátel Třetí říše. Z této dílny proudily do světa padělky britských liber (vyrobeny byly falešné bankovky v hodnotě téměř 135 miliónů liber šterlingů). Jen díky zdržování přípravných prací ze strany vězňů se nepodařilo koncem války zahájit masovou výrobu falešných amerických dolarů (bylo vyrobeno asi jen 200 kusů).
Ke konci války byli vězni přesunováni mezi různými tábory a konec války zastihl Adolfa Burgera v koncentračním táboře Ebensee. Bezprostředně po osvobození pořídil Adolf Burger vypůjčeným fotoaparátem četné snímky svých spoluvězňů a koncentračního tábora, kterými později doprovodil svou knihu "Ďáblova dílna", kde shromáždil své zkušenosti z německých věznic.



Padělaná pětilibrovka

Adolf Burger bydlel na starém Spořilově


[Na začátek stránky]