Aktuality

  Mravenec Lasius niger L.





Vyškoleni "Ferdou Mravencem" jsme podle barvy rozeznávali jen dva druhy mravenců: černé a zrzavé. Později jsme do palety přijali i mravence lesního - Formica rufa, který dělá kupy z jehličí v lesích a je hnědý. S tim jsme vydrželi dlouho. Teprve v dospělosti se nám podařilo nachomejtnout k těžbě dřeva v Brdech a tam jsme se v nařízlém kmeni setkali s největším mravencem - mravencem dřevokazným - Camponotus ligniperda. Žije v kmenech stromů, hlavně smrků. Na Spořilově ho však však těžko potkáte.
Zato těch "černých" je tu dostatek a naleznete je snad v každé zahrádce. Máme je taky a tak máme i přehled kdy se objevují a kdy mizí. Letos poprvé vylezli 7. března 2019 za slunečného dne.

Ze Zahradníkovy knihy "Blanokřídlí" citujeme:
Je to jeden z našich nejběžnějších a nejhojnějších mravenců. Nemá zvláštní nároky na stanoviště. Osidluje jak suchá, tak i vlhká místa od nížin až do hor. Hojně se vyskytuje v zahradách, na loukách, ve zdech domů i v domácnostech. Nežije ve stinných lesích. Hnízdo je monogynní (druh mravenců mající jen jednu plodnou samičku v hnízdě) a mravenec obecný je buduje na rozličných místech, velmi často pod kamenem. Když je na lokalitě nedostatek kamenů, hnízdí v zemi, ve starých pařezech nebo pod kůrou. Podzemní hnízdo je spojeno s vnějším světem otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy (to je často vidět na hlinitých cestách). Nad hnízdem je zpravidla hlinitá kopečkovitá nástavba, navršená kolem stébel trav. Vybudují ji dělnice z drobných zrnek půdy, která slepují slinami. Nejednou jsou zrnka větší než ony samy.
Dělnice dbají i na to, aby kopeček příliš neobrostl trávou. Zemní hnízdo i nástavba jsou protkány složitým systémem chodeb. Stavba je pevná, odolává větrům i letním dešťům, ale podzimní deště a sníh ji ničí. Rojení nastává v červenci a srpnu a roje bývají značně početné. Samice se brzy po svatebním letu zbaví křídel. Nové hnízdo zakládá sama, bez pomoci některého dalšího druhu mravence. Uzavře se do mateřské komůrky, kterou již neopustí. Zde klade vajíčka a vyrůstají tu první larvy.
Mravenci tohoto druhu s oblibou vyhledávají a olizují sladkou medovici vylučovanou mšicemi, případně červci. Nejenže je sami "pěstují", ale když sedí mšice na rostlinách, mravenci je přemosťují hlinitými galériemi a tím je ochraňují před přirozenými nepřáteli. Ke galériím vedou zčásti otevřené, zčásti kryté silnice. Mravenec obecný loví i hmyz, navštěvuje květy a v domech vyhledává sladkosti. Larvy dovedou přijímat i pevnou potravu.
Samice se dožívá patnácti, dělnice asi sedmi let.
Areál mravence obecného je velmi široký, sahá od Evropy přes mírný pás Asie až do Severní Ameriky. Žije i v severní Africe a byl zavlečen do jižní Afriky. Délka dělnice 2-5 mm, matky 6,6-10 mm, samce 3,5-4,7 mm.

Poznámka:
Rojení tohoto mravence jsme kdysi pozorovali až nahoře na zábradlí věže hradu Žebráku.