Průvodce Praha: Spořilov: Dopravní stavby

Jižní spojka



Jižní spojka u Spořilova

Koridor dnešní Jižní spojky byl uvažován již v r. 1939 za protektorátu pro výstavbu tzv. tangentního řešení dálnice Plzeň – Náchod (resp. Norimberk – Vratislav). Autorem tohoto řešení byl inženýr Hoffmann, který vedl na Generálním inspektorátu německých silnic referát pro cizí tratě dálnic. K výstavbě nakonec kvůli válce nedošlo, ale stavební uzávěra zůstala v platnosti.
Výstavba Jižní spojky probíhala průběžně od začátku 80. let 20. století. Jako první byla v roce 1985 zprovozněna část mezi Barrandovským mostem a Chodovskou radiálou (dálnicí D1). Na konci 80. let byl otevřen úsek kolem Spořilova do Zahradního Města a jako poslední byl v prosinci 1997 otevřen závěsný lanový most přes kolejiště trati 221 z Prahy do Benešova.

Jižní spojka byla od začátku budována jako 6proudová komunikace dálničního typu. Má celkovou konstrukční šířku 26,5 m a je dlouhá 9,5 km. Je na ní 7 mimoúrovňových křižovatek.



Dopravní škrtič


Dopravní zatížení

S průměrným počtem 120 tisíc vozidel za 24 hodin jde o nejvytíženější silnici v České republice. I po převedení části dopravní frekvence na Pražský okruh zůstala nejvytíženější komunikací v republice, na nejvytíženější části bylo naměřeno 147 tisíc vozidel denně a na Barandovském mostě 132 tisíc, avšak provoz je plynulejší než dříve, protože mezi vozidly je podstatně nižší podíl kamionů. Po otevření Pražského okruhu sice krátkodobě denní počet vozidel klesl asi o 20 tisíc, ale volná komunikace na sebe brzy stáhla část dopravní zátěže, která do té doby prosakovala rezidenčními oblastmi.