Průvodce Praha: Spořilov

  Modlitebna čs. církve husitské



  Interiér modlitebny
Modlitebna československé církve husitské se nachází v adaptovaném domku na jižním okraji Spořilova.
Už v roce 1929 požádala církev československá husitská spořilovské stavební družstvo o propůjčení bývalé četnické stanice pro konání bohoslužeb, neboť jí bylo odepřeno, aby bohoslužby konala v provizorní škole.
Církev čs. husitská chtěla na Spořilově založit novou farnost. K povolení ale potřebovala disponovat nějakou místností, kterou neměla. Proto zažádala spořilovské stavební družstvo o propůjčení místnosti v jakémkoliv družstevním domku a vydání potvrzení, že takovou místnost má s tím, že k používání místnosti vůbec nedojde. Družstvo tento fiktivní pronájem obratem schválilo a tak byl na Spořilově založen nový církevní sbor.
V roce 1935 církev konala bohoslužby každou neděli v budově nové obecné školy. Výuku náboženství kazateli této církve navštěvovalo údajně 83 dětí a k čs. církvi se hlásilo na 700 spořilovských občanů.

Na spořilovské začátky vzpomíná Alois Spisar, jeden ze spoluzakladatelů Církve československé, který se přistěhoval s manželkou a dvěma syny na Spořilov a hned od počátku se staral o zahájení pravidelných bohoslužeb v nelehkých podmínkách tehdejšího sídliště ve výstavbě a sám konal bohoslužby v provizorních objektech:
    "Jsa starousedlíkem na Spořilově od 20. listopadu 1928 jsem i pamětníkem těch starostí bohoslužebného výboru a tehdejších jeho členů o získání místnosti bohoslužebné. Pamatuji, jak usilovali o propůjčení prkenné boudy k bohoslužbám původně místností kancelářské, potom (od roku 1928 na podzim) školy pro ty nejmenší děti, místnosti zvané "myšáma". Trvalo dosti dlouho, než bylo žádosti výboru vyhověno, jiné místností nebylo; proto nebyly konány pravidelné bohoslužby o nedělích a svátcích vůbec. V tu dobu spadá má vzpomínka na naše první bohoslužby o Boží Hod vánoční roku1929. Byly konány v tzv. truhlárně, truhlářské to dílně spořilovské na prostranství mezi Spořilovem a Roztylami. Dnes jí už není. Patřila mistru Mašinovi, příslušníku církve českobratrské evangelické, jenž nám ji na ty bohoslužby laskavě zapůjčil, za což zasluhuje náš dík. Bohoslužby jsem konal sám...
    Bohoslužby byly konány, ale my všichni třásli jsme se zimou.... Zároveň zaznamenávám, že místní výbor Církve československé koná pilné přípravy k stavbě sboru církve čs., kterémuž úsilí bratří a sester přeji mnoho zdaru, hlavně finančních prostředků, aby brzy pnul se k nebi náš sbor poblíž onoho místa, kde byly konány před 10 lety ty zde popsané vánoční bohoslužby - v truhlárně".
    V Praze, dne 9. července 1939

Pokus o stavbu kostela však připadl až na válečnou dobu. V roce 1942 začla jednání o pozemek na stavbu sboru, kterážto jednání měla nesčetnou řadu překážek, znovu nesčetnou řadu intervencí, až pozemek byl vybrán a nakonec i zaplacen.
V témže roce také byla skončena architektonická soutěž na projekt stavby sboru na Spořilově.


Obrázek ukazuje projekt kostela Československé (tehdy Českomoravské) církve husitské na Spořilově od manželů Kittrichových, který v soutěži dostal první cenu. Modlitebna měla stát v dolní části Roztylského náměstí (dnes parkoviště), tedy čelem proti kostelu katolickému, který stojí na druhém konci náměstí. Výstava všech došlých návrhů byla instalována v dubnu 1942 v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Vzbudila značný ohlas - navštívilo ji 1758 osob. K realizaci vítězného návrhu však nedošlo.
Teprve v první polovině roku 1944 byla získána nájmem samostatná místnost na náměstí na Spořilově pro farní kancelář. V ní se od té doby konaly ideové večery Jednoty mládeže a biblické hodiny.
Ani poválečný vývoj stavbě modlitebny nepřál. Pozemek církve, který byl určen pro stavbu sboru na Spořilově totiž ležel v pásmu připravované výstavby sídliště Spořilov I. Proto generální investor komplexní bytové výstavby nabídl přípisem ze 2. ledna 1961 odkoupení tohoto pozemku. Rada starších se nechtěla stavět proti veřejnému zájmu. Nabízená cena však byla pro sbor nevýhodná, stejně jako nabídka výměny pozemku za jiný. Ale i tak byl odprodej nakonec schválen a církev pro svůj sbor musela hledat místo jinde.
Nakonec byl získán rodinný domek na jižním okraji Spořilova v ulici Jihovýchodní VII, čp. 945/2. Církev získala tento domek od účetního ředitele Elektrických podniků hl. m. Prahy Františka Hřebíčka směnou za menší domek v ulici Jižní II., čp.775, kde dosud sídlila farní kancelář. Tento větší domek přestavěla náboženská obec pro potřeby sboru. V přízemí se nachází Modlitebna Aloise Spisara s příslušenstvím a farní úřad náboženské obce Spořilov - Záběhlice. Byt v patře byl určen pro rodinu duchovního správce. První bohoslužby se konaly v neděli dne 25. ledna 1959 za účastí 40 členů. Vysvěcení Sboru Aloise Spisara na Spořilově se konalo dne 2. dubna 1961 a vykonal je bratr biskup pražský ThDr. Miroslav Novák.
Těmtom účelům slouží domek dodnes, ale byt v patře byl pronajímán, aby bylo možno získat prostředky na opravy budovy.
S použitím práce Vladimír Prchlík: Malá historie náboženské obce CČSH Záběhlice-Spořilov, Praha 2011
[Na začátek stránky]