Aktuality
<


Hromnice.
Svátek Hromnice má v Evropě dva inspirační zdroje. Jeden je židovsko-křesťanský a druhý keltský. Začneme tím prvním.


Simeon s Ježíškem. Hochfelden, St Pierre & Paul

Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka
podle svého slova v pokoji,
neboť moje oči uviděly tvou spásu,
kterou jsi připravil pro všechny národy:
světlo k osvícení pohanům,
a k slávě tvého izraelského lidu.
Luk 2, 29-32


Podle Starého zákona (Leviticus 12, 1-8) je židovská žena po narození syna rituálně nečistá 40 dní. V našem případě, když se Ježíš narodil 25.12., je P. Maria nečistá až do 2.2. následujícího roku. Pak musí syna přinést jako oběť Hospodinu a zároveň přinese ročního beránka k zápalné oběti a jestliže je chudá, přinese dvě holubičky nebo holoubata. Kněz pak vykoná smírčí obřady a bude čistá.
V Jeruzalémě v té době žil muž jménem Simeon, jemuž bylo Duchem svatým předpověděno, že nezemře, dokud nespatří na vlastní oči Mesiáše. A tehdy tento muž přišel do chrámu, právě když Ježíšovi rodiče přinášeli chlapce. Simeon ihned poznal, že je to budoucí Mesiáš, vzal dítě do náručí a děkoval Bohu, že se toho dočkal.
Podle Simeona je úkolem budoucího Mesiáše přinést světlo k osvícení pohanům a tomu odpovídá i formální projev svátku, zapalováním svící k odehnání tmy (zla) světlem (dobrem).

Já jsem světlo světa - kdo mně následuje nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života

Jan 8,12.

V křesťanském prostředí byl svátek Hromnice převzat z dřívějších keltských tradic s novou náplní. Svátek Očištění P. Marie začala církev slavit zhruba od 7. století, u nás pak ve druhé polovině 14.století to zaznamenává Tomáš ze Štítného.
V 60. letech 20. století po druhém vatikánském koncilu přinesla liturgická reforma v Římskokatolické církvi především změnu názvu svátku. Dosavadní název Očišťování Panny Marie byl změněn na Uvedení Páně do chrámu. Podtrhl se tak kristologický rozměr slavení. Fialová barva rouch užívaná od 5. století byla vystřídána bílou. Kajícný charakter svátku byl nahrazen barvou radosti z Krista – světla národů. Slavnostní průvod a žehnání svící zůstaly zachovány. Římský rituál stanovil dva způsoby: průvod do chrámu z jiného kostela či kaple, nebo malý průvod pouze kněze s asistencí v kostele.
V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc, kterému se budeme věnovat dále. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost. K Hromnicím se v českém prostředí váže kolem čtyřiceti pranostik, z nichž nejznámější je "Na Hromnice o hodinu více" (oproti délce dne o slunovratu je o Hromnicích o hodinu delší). Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek (dnes většinou už na Tři krále).

IMBOLC - keltská tradice

Keltové bylo významné evropské etnikum, které žilo od 6. stol př. Kr. na území severně od Alp. Dokonce Čechy podle keltského kmene Bójů dostaly jméno Boiohaemum. To ovšem není to jediné, co v Evropě po Keltech zůstalo. Po Keltech nám zůstala ještě jedna nehmotná památka, která se kupodivu zachovala v téměř nezměněné formě až dodnes, totiž některé naše svátky. Kromě obou slunovratů a rovnodenností měli Keltové čtyři důležité svátky, které se ve více či méně modifikované formě zachovaly až do dnešních dnů. Z astronomického hlediska se jedná o svátky v polovině doby mezi slunovraty a rovnodennostmi (tzv. půlící dny).
  • Velký svátek – SAMHAIN 31.10. – Svátek všech svatých
  • Malý svátek – YULE 21.12. – zimní slunovrat – Vánoce
  • Velký svátek – IMBOLC 2.2. – Hromnice
  • Malý svátek – OSTARA 21.3. – jarní rovnodennost – Počátek velikonoc
  • Velký svátek – BELTINE 30.4. – předvečer Prvního máje a Pálení čarodějnic
  • Malý svátek – LITHA 21.6. – letní slunovrat – Svatojánská noc
  • Velký svátek – LUGNASAD 1.8. – začátek sklizně, dožínky
  • Malý svátek – MABON 21.9. – podzimní rovnodennost
"Imbolc" postupně přebíral křesťanskou interpretaci. Někteří však tvrdí, že se svátkem Hromnic nemá Imbolc nic společného než datum (2.2. které je odvozeno od data Kristova narození plus délku šestinedělí a nikoliv od keltského dělení času - kdy se však doopravdy narodil Kristus?). Nicméně společný motiv očisty je tu zřejmý (dokonce i název února je odvozen od februario=očista a "únor" od rituálního se "noření" do studené vody).

Hromnice na Spořilově v kostele sv. Anežky


Příprava svěcení hromniček.


Zapalování svíček účastníkům bohoslužby.


Pohled do sálu sv. Anežky při bohoslužbě.