Průvodce Praha: Spořilov: Hamerský rybník

  Hamerské domky a Hamerský rybník


  Celkový pohled na rybník

Jen pár kroků od sídliště Spořilov II. leží jeho rekreační zázemí: Třešňovka a Hamerský rybník. Je tu také osada tzv. Hamerské domky.


  Letecký pohled na Hamerský rybník a jeho okolí

Historik Justin V. Prášek se v knize Království české I. (Praha 1907) zmiňuje o tom, že se v Záběhlicích kdysi těžily měděné rudy1). To je nanejvýš nepravděpodobné, ale v roce 1770 zde byly na místě mlýna zřízeny měděné hamry.
Kolem pak vyrostla osada pro hutníky. K provozu hamrů bylo třeba vybudovat zdroj vody, která by rovnoměrně poháněla technologická zařízení.

Hamerský rybník
S hamry byl současně založen i rybník, který mohl být dostatečným rezervoárem provozní vody. Měděný hamr zde pracoval přes sto let (1770-1880).
Hamerský rybník je boční a je napájen náhonem z Botiče, který se od potoka odděluje na Záběhlickém jezu. Voda z rybníka je odváděna odpadním kanálem (nad kanálem byl v nedávné minulosti na základech původního hamru vybudován bytový dům) zpět do Botiče, do něhož ústí pod Jižní spojkou.
Rybník má plochu 3,5 ha s objemem vody na 65 000 m3 a dnes je jeho hlavní funkcí chov ryb.

Hamerský rybník před vyčištěním koncem 50-tých let. Zimní pohled od hráze k východu na rákosiny.

V polovině 20. století tvořila hladina asi jen necelou polovinu dnešní rozlohy, zbytek byl mokřad, zarostlý rákosem. V roce 1925 byla sice severní část rybníka částečně vybagrována, ale za několik let bylo vše jako dříve. Od konce čtyřicátých let byl Hamerský rybník zanesený bahnem téměř ze 3/4. Východní polovina rybníka byla pokryta hustým rákosem, a na jaře se do mělkých vod stěhovaly okolo kostela žáby z Botiče, kde se rozmnožovaly. Rybník byl v 60-tých letech 20. stol. silně zanesen a zápachem obtěžoval okolí. Bylo tedy přikročeno k vybagrování bahna a rybník zbaven rákosu. Bylo vyvezeno velké množství bahna na deponii, ale poslední várka tam byla ponechána a z ní vytvořen malý ostrůvek o ploše cca 30 m2, jako refugium pro vodní ptáky.
Do podobné situace se rybník dostal po roce 2000 a celou proceduru bylo nutno zopakovat.

Čištění
Několik obrázků z čištění rybníka

V roce 2007 zde bylo v rybníku usazeno na 7 500 m3 sedimentu a voda se stávala mrtvou. Uhynulo velké množství ryb i vodních ptáků. Také břehy a doprovodná zeleň byly vlivem dlouhodobé absence údržby ve špatném zdravotním stavu. Vodohospodářské objekty byly poškozené, a proto je bylo nutné sanovat. Po dlouhém období zanedbané údržby získal v roce 2007 rybník Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, který spravuje většinu pražských rybníků a nádrží. Ihned byly zahájeny přípravy na revitalizaci rybníka.
Po výlovu v roce 2008 byl rybník vypuštěn a ve dně byla prohrnuta odvodňovací strouha a sediment se nechal půl roku řádně vysychat. Řádné vyschnutí je důležité zejména proto, že v rybníce je velmi měkké a neúnosné dno, které neumožňuje pohyb těžké techniky. V zimních měsících pak byla provedena základní údržba břehového doprovodu.
Revitalizace rybníka spočívala v upevnění břehů - původní betonové opevnění břehů rybníka bylo místy poškozeno a provedeno nevyhovujícím způsobem. V některých částech bylo ke zpevnění břehů použito dokonce ojetých pneumatik. Betonové opevnění bylo do hloubky cca 1 m odstraněno a nahrazeno kamennou dlažbou, která je pro tuto lokalitu příhodnější.
Při odbahňování rybníka v únoru 1960 byly na dně nalezeny pozůstatky jedné ze dvou záběhlických královských tvrzí Václava IV. Tvrz v Hamerském rybníku byla zničena za husitských válek roku 1420 a při výstavě rybníka pak nadobro zmizela pod vodní hladinou. Při následném průzkumu bylo odkryto několik místností této středověké stavby. Pod základy tvrze byly ještě nalezeny zbytky slovanské keramiky z mladší doby hradištní.
Sestoupíme-li k rybníku od Hamerských domků, první objekt, který nás upoutá je výklenková kaplička nad výpustí z rybníky.

Sdružený objekt a kaplička
Vypouštěcí zařízení rybníka bylo díky zanedbané údržbě v havarijním stavu. Původní objekt byl zbourán a na jeho místě vystavěn nový sdružený objekt z kamenného zdiva. Současně byla opravena i kaple.

Lochovický sklípek
Nyní se vydáme na procházku kolem rybníka proti směru hodinových ručiček. Za nedlouho narazíme na vinný sklep, upravený Josefem Kalašem ze štoly, vylámané do stráně jako sklad ledu pro místní pivovary.

Na konci cesty narazíme na dům, kde byla kdysi škola vazby květin. Před ní je mohutný topol nad mokřadem, zde zarostlým rákosem. Na křižovatce odbočíme doleva a mineme "hastrmanovo království". Sám vodník sedí s fajfkou na vyvýšeném místě a kolem něj je na plotě velká sbírka hrníčků, které hlídá plyšový Kelly v boudě. Dále narazíme na náhon, kterým je z Botiče do rybníka přiváděna voda.

Mokřadní porost
Vlevo narazíme na tzv. litoral, což je mokřad se sítinou, orobincem a rákosem.

Vodní ptáci
Po několika desítkách metrů se dostaneme ke kostelu a tady se otevře výhled na celý rybník. Před námi jsou oba ostrovy, přes rybník výhled na lochovický sklípek. Odsud můžeme během roku pozorovat několik zajímavých vodních ptáků, kteří se zde i rozmnožují. Největším z ptáků je labuť velká. Dalšími jsou divoké kachny, menší je černá lyska s bílým zobákem, racek chechtavý, pro jehož hnízdění tu zde byl vybudován nový ostrov, a dále se tu můžeme setkat ještě s několika druhy vzácnějších ptáků, jako je např. polák.
V tomto místě je břeh upraven pro vstup do vody. Na kamenech se vyhřívají pulci. Zde lidé krmí labutě a kačeny a také nechají plavat psy. V zimě je odtud přístup na led.

Kostel Narození P. Marie
Otočíme-li se zde o 180°, uvidíme nejvzácnější záběhlickou památku - románský kostel s kamennou ohradou hřbitova.

Sportoviště
Na severním břehu Hamerského rybníka je vybudován rozsáhlý komplex sportovišť, kterému vévodí polyfunkční objekt. První koncept areálu zpracoval ing. arch. Jiří Špaček, avšak areál byl realizován podle projektu architektů Antonína Buchty a Milana Šuráně.
Areál se skládá ze tří částí. Blíže ke kostelu jsou hřiště pro plážový volejbal, dále je polyfunkční objekt a areál ze západu doplňují tenisové kurty.

Obytné soubory
Za sportovišti narazíme na několik obytných souborů. Prvními jsou dvě vily od architekta Špačka. Hned za nimi je přestavěný starý mlýn na obytný soubor. Půjdeme-li dále narazíme na další nový obytný sobor, vybudovaný fy Geosan.

 

------------------------------------
1)Karel Tuček: Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951-1965 (Academia Praha 1970) sice udává ze Záběhlic výskyt chalkopyritu, ale v netěžitelném množství.

 



[Na začátek stránky]