Spořilov ve filmu

Sobota

Film Sobota byl natočen v roce 1944 režisérem Václavem Wassermannem podle námětu St. Ratajové (pseudonym Olgy Scheinpflugové). Architektem filmu byl Karel Škvor, který vybral Spořilov jako místo děje.
Hlavní hrdinkou filmu je Helena Málková (Hana Vítová). Ta se před dvěma léty provdala za zeměměřiče Petra Málka (František Hanus), který je pracovně často mimo domov. Málková se doma se nudí a proto se domluví s bratrem Jiřím Velešem (Ladislav Boháč), že bude pracovat v jeho květinářství. Zde se náhodně setká s bohatým továrníkem Richardem Herbertem (Oldřich Nový), který o sobě tvrdí, že žije osaměle. Helena se cítí v manželství zklamána a touží po okázalejším životě a právě v Herbertovi vidí možnost dostat se do vysněného světa.
Herbert ji pozve do své garsonky, kam si vodí vyhlídnuté ženy, aby je schoval před svou manželkou Luisou (Adina Mandlová). Helena věří v Herbertovu lásku, opustí muže a do Herbertovy garsonky se nastěhuje. Brzy však pozná pravdu, když s bratrem navštíví noční podnik, kde se setká jak s Herbertem, tak jeho manželkou. Poslední zbytky naděje jí bere bývalá Herbertova milenka Karla Bartošová (Jiřina Štěpničková), která ji v garsonce navštíví a Helenu si pak odvede k sobě.
Karla zorganizuje setkání s Herbertovou manželkou a společně připraví na Herberta lest. Místo Heleny najde Herbert v garsonce svou ženu Luisu. Film končí happy-endem: Herbert se s manželkou usmiřuje a Helena se pokorně vrací k Petrovi.
Spořilov je ve filmu vydáván za čtvrť nebohatých lidí, kde právě žije zeměměřič Málek obyčejným životem se svojí ženou, ale spřádá plány, že jednou se zmůžou na lepší život. O domku prohlašuje: "Velké to tu sice není, ale dá se tu žít".

Film patřil k deseti českým filmům, natočeným v roce 1944 (premiéra 12. 1. 1945) a byl posledním filmem Oldřicha Nového před jeho internací v koncentračním táboře1) a vůbec posledním českým filmem Adiny Mandlové.

Několik záběrů z filmu:

Film začíná pohledem na Bohdalec a plynárnu v Michli.

Domek na Spořilově, kde hrdinové filmu Helena Málková (Hana Vítová) a Petr Málek (František Hanus) bydlí.

Helena Málková před svým domem u popelnice.

Jednotraťová tramvajenka na linku č. 19 Heleny Málkové s udáním bydliště na Spořilově.

Konečná linky č. 19 na Spořilově.

Málková vystupuje na Spořilové z tramvaje. Mezi komparsem, vystupujících z tramvaje, je i Jiří Suchý.

Na konečné 19 čeká na Málkovou Herbert, který podle tramvajenky na pultě v obchodě zjistil, že Málková bydlí na Spořilově. V pozadí Michelská plynárna, vpravo fragment bývalé dřevěné staniční budovy.

Málková s Herbertem v květinářství.

Luisa a Richard Herbertovi odjíždějí na společnou dovolenou (závěr filmu).


1)V roce 1944 Nového zatkli a poslali do sběrného tábora Hagibor, odkud ho i se stovkami dalších odvezli do koncentračního tábora Osterode v Sasku. Zároveň s ním zatkli i jeho manželku Alici a odvezli ji do Terezína. O dceru Janu se v době jejich věznění starala její kmotra (a v tomto filmu Nového partnerka) Hana Vítová.

[Na začátek stránky]