Průvodce Praha: Spořilov: Dřeviny

  Tavola kalinolistá - Physocarpus opulifolius Max. (L.)


  Tavola kalinolistá

Tavola kalinolistá pochází ze Severní Ameriky. Roste tam asi 13 druhů a jeden, tavola amurská (Physocarpus amurensis) je druh východoasijský. Spořilovské keře patří k druhu tavola kalinolistá. Ten se pěstuje asi od roku 1687, nejprve na území mezi dnešními státy Tennessee a Virginie na jihu a provincie Québec v Kanadě na severu. Do střední Evropy se tavola dostala až začátkem 19.století, do Prahy poprvé v roce 1835 (Královská obora).
Tavola kalinolistá je rozložitý, odspodu hustě zavětvený keř s překloněnými větvemi, dorůstající výšky kolem 3 m. Kůra se odlupuje v tenkých pruzích. Je nenáročná na půdu a netrpí exhalacemi ani chorobami či škůdci.
Listy má střídavé, dlanitě 3 (-5) laločnaté (podobné listům rybízu), řapíkaté, pilovité, se třemi nervy od base. Dlouhé jsou až 7 cm.
Na Spořilově kvete koncem května a v červnu oboupohlavými, bílými až krémovými květy v koncových hroznech. Květy mají číšku pohárkovitou, 5 cípů kališních, 5 plátků korunních a průměr 10-12 mm. Má 20-40 načervenalých tyčinek a 1-5 semeníků spojených na basi.

Květy tavoly

Plody jsou z kalichu dlouze vyčnívající lysé nadmuté měchýřky, často hlasitě pukající podél obou švů. Zelené, někdy do červena až fialova. Na keřích vydrží dlouho do zimy. Semena v počtu 2-5 jsou žlutavá a lesklá.
Tavolu najdeme na Spořilově na řadě míst, na starém Spořilově např. poblíž polikliniky.

Větev s listy a plody

 

Plody detail

 


Poznámka: Latinské rodové jméno od řeckého φυσα (fysa) = měchýř a καρπος (karpos) = plod. Druhové jméno opulifolius = kalinolistá, či přesněji babykolistá (staří Římané označovali slovem opulus babyku, což bylo použito jako druhové jméno kaliny obecné [Viburnum opulus], a to kvůli podobnosti listů.

[Na začátek stránky]