Spořilov: Stromy a keře


Routa vonná - Ruta graveoleus L.1)



Květy routy vonné (Roztylské náměstí)

... až ty košile ušiješ,
věneček z routy poviješ.

Již jsem košile ušila,
již jsem je v truhle složila,
již moje routa v odkvětě,
a milý ještě ve světě...

K. J. Erben: Svatební košile (Kytice)

Routa vonná je středomořský stálezelený keřík2), kdysi v Čechách hojně pěstovaný v zahrádkách a zplaňující zvláště ve vinorodých oblastech. Zobrazená rostlina ze Spořilova má kolem 1 m výšky a asi 1cm tloušťky kmínku u země. Na zimu ji nikdo nezakrývá, stejně tak v Jihozápadní II., kde je routou zarostlá celá předzahrádka.


Spořilovský keř

Routa je nepříjemně páchnoucí polokeř s modrozelenými listy. Má přímou, rozvětvující se lodyhu, lysou a v dolní části dřevnatějící. Lodyha vyrůstá z dřevnatého odenku. Listy jsou střídavé, peřenosečné, slabě dužnaté, proti světlu světle tečkované, úkrojky jednoduché až 3sečné, dolní listy řapíkaté, horní krátce řapíkaté až přisedlé.


List routy

Květy v koncových vidlanech, vrcholové květy 5četné, ostatní 4četné, žluté, korunní lístky zubaté a lžícovitě vyklenuté. Opylování probíhá zvláštním způsobem. Nejprve se postaví jedna z tyčinek, která právě dozrála, do středu květu, zrovna nad nedospělou bliznu, takže hmyz přilákán vůní květů při lízání medové šťávy z podplodního terče, otře si pyl na břicho a přenáší jej pak na bliznu nějakého květu staršího. Druhého dne vrátí se prvá tyčinka, která už pyl vysypala, do původní své polohy a místo její nad bliznou zaujme tyčinka druhá. To se opakuje, až se všech 10 tyčinek vystřídá. Teprve potom, když zúrodnění pylem vlastním jest vyloučeno, rozevře se blizna, na kterou hmyz, z mladších květů přilétající, pyl přenáší.


Plody

Na Spořilově kvete routa v červnu a červenci.

Historie a mýty kolem routy. Použití:

Magie
Routa byla dříve považována za spolehlivou obranu proti čarodějnicím a zlým silám. Věnečky z routy měly chránit před magickými silami. Routa, sbíraná na svátek sv. Jana Křtitele, má největší moc. V předvečer Svatého Jana děvčata splétala věneček z devatera kvítí, aby se ve snu dozvěděla, kdo jim je souzený. Do devatera kvítí kromě routy patřily ještě: devětsil, komonice lékařská, májovník, mařinka vonná, devaterník penízkový, třezalka toužebník a hvozdík.

Léčivka
Routa vonná je stará léčivá rostlina. Routový olej (Oleum Rutae aetherum)3) se používal už ve starověku. Kdysi se routa máčela v octě jako prostředek proti moru. Silici z routy používali Římané jako protijed při otravě bolehlavem a dalšími jedy (např. při otravách houbami). Routa byla také hojně používána při prevenci i léčbě infekčních chorob. Používala se také při léčení astmatu.
Mathioli ve svém Herbáři se o jejich léčivých vlastnostech široce rozepisuje na několika stranách. Dnes už však jeho vývody nejsou aktuální.
V lidovém lékařství se používala jako prostředek snižující reumatické a neuralgické bolesti, stejně jako bolesti hlavy. Routa zvyšuje pružnost cév, omezuje sklerózu nebo snižuje menstruační potíže. Rutin v ní obsažený snižuje krevní tlak, zpevňuje vlásečnice a zvyšuje jejich propustnost. Alkaloidy uvolňují křeče a uklidňují nervovou soustavu (zmírňují bolesti hlavy a bušení srdce), podporují trávení a vylučování žluče a ničí střevní parazity.
Zevně se routa používala k výplachům očí, k obkladům na rány a vředy, jako kloktadlo a jako přísada do koupelí.
Někteří umělci, včetně Michelangela a Leonarda da Vinci (který tento fakt uvádí ve svých spisech), požívali routu ke zlepšení zraku a představivosti.

Kuchyň
Použitý v kuchyni povzbuzuje chuť jídlu a podporuje trávení.
Celé listy lze přidat do nakladaných okurek, rajčat nebo jiné nakládané zeleniny. Zjemňuje chuť míchaných salátů a zelenin. Zvláštní příchuť dává skopovému masu a sýrovým jídlům. S jistou opatrností je možné malé množství přidávat do bylinkových omáček a polévek či do houbových a vaječných jídel.
V Orientě se z routy vyráběl alkoholický nápoj "Sedef-raki". Listy routy se tam také přidávaly do mléka, ke zlepšení jeho chuti.

Jiné
Zvláštní vlastností routy je schopnost odpuzovat některá zvířata, především kočky. Sušené a drcené listy mohou být efektivní repelent.
Pomořanský hraběcí rod Schwerinů (čverin - starý slovanský název routy) má ve znaku právě routu. Připomeňme, že pruský polní maršál Kurt Christoph hrabě ze Schwerinu (26 října 1684 - 6. května 1757) padl u Štěrbohol a byl mu zde postaven - dnes už neexistující - pomník.

Obsahové látky:
V roce 1842 norimberský lékárník A. Weiss v listech routy objevil látku, kterou nazval rutin4). V routě pak byla objevena ještě celá řada dalších látek. Je to pro routu význačný fenolický guajakol spolu s furanokumariny, např. bergaptenem, xanthotoxinem, některé z nich mají fotosenzibilizující účinky (za spolupůsobení slunečního záření způsobují kontaktní dermatitidy). Velmi hojné jsou flavonoly, např. kempferol, kvercetin, myricetin a jejich glykosidy (z nich je nejvýznamnější rutin, způsobující žlutozelené, příp. modravě zelené zbarvení). Z furanochinolinových alkaloidů je obsažen např. rutacin.


1)Etymologie: routa z řeckého ρυτη, což je odvozeno od ρυομαι= zachraňuji (vzhledem k léčivým vlastnostem), graveolens = silně vonný od gravia = těžký, silný a olens = vonící.
2)Josephus Flavius ve své knize Válka židovská (II. díl, Svoboda Praha 1992) v knize 7, odst. 178-180 však píše: "V královském paláci rostla routa podivuhodné velikosti. Výškou a tloušťkou nezůstávala za žádným fíkovníkem. Podle pověsti prý tu trvala od časů Herodových a byla by vydržela beze změny co nejdéle. Vyťali však ji Židé, když to místo zabrali".
Řeč je o Herodově paláci Herodeion.
3) Mj. obsahuje metyl-heptyl-keton, metyl-nonyl-keton, pinen, cineol, limonen, valeriánový ester, metyl-n-heptylcarbinol a metylester kyseliny salycilové.
4) Je to látka světle žluté barvy, částečně rozpustná ve vodě. Molární hmotnost rutinu je 610,52 g/mol. Z běžných potravin ho nejvíce obsahuje pohanka.
Má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Snižuje LDL cholesterol. Také je významná jeho antioxidační aktivita a s tím související antikarcinogenní účinky a schopnost zhášet volné radikály. Zesiluje účinek vitaminu C.

Pro průmyslovou izolaci rutinu se však routa nepoužívá. Extrahuje se z pupenů jerlínu japonského (Sophora japonica L.), které obsahují až 20 % rutinu. Bohatá na rutin je nať pohanky tatarské (Fagopyrum tataricum Gaertn.), zralé plody meruzalky černé – tzv. černý rybíz (Ribes nigrum L.) a květy bezu černého (Sambucus nigra).

[Na začátek stránky]