Spořilov: Stromy a keře: Borovice:

Borovice
Borovice černé na Roztylských sadech

Borovice (Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 m (borovice Lambertova - Pinus lambertiana), jiné mají habitus vysloveně keřovitý (klečovitý), např. borovice kleč - Pinus mugo nebo borovice (limba) zakrslá - Pinus pumila.
Kořeny mají většinou hlavní kůlový kořen, který se větví na mnoho postranních kořenů.
Stáří borovic bývá různé podle druhů, nejstarší nejen mezi borovicemi, ale i mezi všemi žijícími organismy je borovice osinatá (Pinus aristata subsp. longaeva, jejíž dosud žijící exempláře jsou staré téměř 5.000 let (!).
Jehlice borovic vyrůstají z blanité pochvy ve svazečcích po 2 - 5 a jsou různé délky (podle druhu), od 2-3 cm (Pinus banksiana), až po 35 cm (Pinus engelmannii).
Květy jsou jednodomé, různopohlavné. Samčí, prašníkové, jsou šišticovitě nahloučené na letorostech, samičí vyrůstají po 1-3, ojediněle ve větším počtu, na krátkých stopkách hned pod vrcholovým pupenem. Pylová zrna jsou rozšiřována větrem na velké vzdálenosti. Po jarních přeháňkách jsou jimi lemovány kaluže.
Šišky se semeny zrají obvykle 2-3 roky a jsou složené z dřevnatých šupin, které se po dozrání většinou hygroskopicky otevírají. Výjimkou jsou např. šišky borovice limby, které opadávají neotevřené, popř. šišky tzv. serotinní, které zůstávají na stromě neotevřené po mnoho let a otevírají se při požárech. Velikost šišek je velmi různorodá: od několika cm až po 50 cm (borovice Lambertova - Pinus lambertiana). Hmotnost šišky je např. u borovice Coulterovy (Pinus coulteri) více než 2 kg (!).
Semena jsou opatřena křídly (častěji), nebo jsou bezkřídlá (oříšky). Klíčí většinou téhož roku, u některých druhů (oříšky) však přeléhají.
Na Spořilově najdeme jen několik z cca 50 druhů borovic v Česku rostoucích. Rozpoznáme je podle následujícího klíče:

Jednoduchý klíč k určování spořilovských borovic


jehlice ve svazečcích po 2:

  • V horní polovině kmene světle hnědá, šupinovitě se odlupující borka. Jehlice dlouhé 4-7 cm. Šišky vejčité s matně šedým štítkem
    borovice lesní (Pinus sylvestris)

  • Černá borka, ve stáří tlustá a hluboce rozbrázděná, sahá vysoko do koruny. Jehlice dlouhé 8-15 cm, tuhé, na konci pichlavé. Šišky vejčité; štítky lesklé, světle hnědé, s příčným kýlem
    borovice černá (Pinus nigra)

  • Borka tenká, šupinatá, šedočerná. Jehlice 2-5 cm dlouhé, tuhé, zelené, hustě na větvích nahloučené. Šišky vejčité až kulovité, symetrické, štítky jsou lesklé, s pupkem uprostřed nebo ve spodní polovině štítku
    borovice kleč, kosodřevina (Pinus mugo)


jehlice po 3:

  • Borka tlustá, hluboce brázditá, hnědavá. Jehlice tuhé, ale ohebné, 12-26 cm dlouhé, leskle zelené. Šišky podlouhle vejčité. Pupek má pichlavý, mírně zpět ohnutý trn
    borovice těžká (Pinus ponderosa)


jehlice po 5:

  • Hnědavá, podélně brázditá borka. Jehlice tenké, velmi měkké, 6-12 cm dlouhé, bělavé proužky průduchů jsou jen na vnitřní straně. Šišky stopkaté, 7-15 cm velké, válcovité, zpravidla lehce zakřivené, hnědavé, smolnaté, s hnědavým štítkem.
    borovice vejmutovka (Pinus strobus)

  • Šupinatá, šedohnědá borka. Jehlice dlouhé 6-12 cm, hustě nahloučené, mírně přitisklé k větvi. Průduchy jsou jen na vnitřní straně. Šišky stojí na větvích vzpřímeně, před dozráním jsou nafialovělé, zralé hnědé. Štítek je kosočtverečný, s málo vyniklým šedým pupkem
    borovice limba (Pinus cembra)



[Na začátek stránky]