Průvodce Praha: Spořilov: Dřeviny

  Bez černý - Sambucus nigra L.


  Kvetoucí bez

Černý bez je evropský keř až stromek vysoký 7-10 m s hnědou až šedou korou, bílou dření. Na Spořilově v Severozápadní V. je strom, který má průměr kmene přes 30 cm a obvod 120 cm. Jsou však známy jedinci s obvodem kmene přes 4 m. Velké stromy jsou např. na Kampě.
Bez má lichozpeřené listy z 5 (3-7) eliptičných až kopinatých lístků. Silně vonné bílé až žlutavě bílé pětičetné květy v bohatých okolících 12-20 cm v průměru. Okolíky mají pevnou stavbu na bázi čtyřstěnu. Kvete v květnu až červnu.
Peckovičky kulaté, černé, třísemenné, s barevnou šťávou. Dozrávají v srpnu až září.
Bez se dožívá 80-100 let. Na odumřelých kmenech se daří houbě známé jako jidášovo ucho (Auricula judae).
Obecně rozšířený druh, rostoucí dnes u lidských obydlí na dobrých půdách, vhodný k zakrytí pustých míst.
Bez byl vždy ceněn jako léčivka (údajně proti 99 nemocem, hlavně proti revmatismu). Obsahuje kyanogenní glykosidy (semena, květy), anthokyanová barviva (plody), flavonoidy a j. Mathioli doporučuje proti komárům a blechám vystříkat místnost vodou, ve které přes noc bylo namočeno bezové listí.
V lidové kuchyni se dokonce smaží obalované květy jako řízky (tzv. "kosmatice").

  Květy bezu

  Plody bezu



Poznámka: Slovo "bez" je všeslovanské. Latinské pojmenování sambucus prý pochází od řeckého σαμβυξ = červeň (barva bobulí). Ovšem slovem sambucus se označoval také hudební nástroj, ale je otázka, zda bez byl pojmenován podle tohoto nástroje nebo naopak. Z dutých větví bezu se totiž ve starověku vyráběly píšťaly (ale pouze z těch dřevin, které rostly daleko od lidských obydlí, kde nebylo slyšet kohoutí kokrhání - ti by prý svým kokrháním pokazili nově vyrobené píšťale hlas). Druhové jméno se odvozuje od latinského niger=černý. Dřeň bezu, známá jako "bezová duše", se kdysi použávala k demonstraci statické elektřiny.

[Na začátek stránky]