Průvodce Praha: Spořilov

  Chodovec



Chodovec - jak je vidno z výše uvedené mapy - je územní enkláva v prostoru Spořilova, katastrálně sice patřící pod obec Chodov, fakticky je však součást starého Spořilova.
Nicméně Chodovec stál daleko dříve než Spořilov. Osada na severním cípu katastru Chodova vyrůstala už od konce 18. století. Její vznik souvisel s pokusem o těžbu kamence. V roce 1787 totiž požádala majitelka Chodovského panství, hraběnka Marie Josefa z Goltze (dcera hraběte Jana Arnošta Václava z Goltze pána na Kunraticích a na Chodově) o povolení otevřít lom na kamenec v rokli sv. Jana Boromejského, tedy v místech pozdějšího Chodovce. Od roku 1795 zde zahájila kutací práce ("perkverk").
    Jednalo se o kamenec draselný, což je chemicky síran hlinito-draselný Al2(SO4)3 . K2SO4. 24H2O,
    obsažený ve zdejších břidlicích. Kamenec se používal k řadě účelů, především však v jirchářství k vydělávání kůží a barvířství.
    Dlouhá léta se také vědělo, že tento kámen má svíravý účinek. Působí velmi účinně proti pocení, při spálení sluncem, podráždění kůže, říznutí, při popálení teplem, po holení a depilaci.
Těžba nebyla nijak úspěšná. Když ale práce na těžbě vrchnost zastavila, našli se tací, kterým se lokalita stále zdála vhodnou. Ještě v roce 1817 na stejném místě se pokoušeli o těžbu kamence Jan Václav Tuskany, Šalomon Luka a Julie Hirschmannová. Dokonce ještě v roce 1863 dostal Antonín Schuster povolení dolovat na blízké parcele č. 45.
Nicméně k těžbě ve větším rozsahu už nedošlo a havířské domky se staly základem nové osady, kterou lid nazýval Chodovcem, úřední řeč pak "Důl či Doly". Postupně došlo k přestavbě dřevěných chatrčí na zděné domy a tento rozmach pokračoval zejména v době výstavby Spořilova, tj. na počátku 30-tých let 20. století.


Doly na mapě z vojenského mapování 1836-1852, kde pod názvem Bergwerk (=důl) je zachycena hornická osada Chodovec. Abdecker = rasovna.

Za zmínku také stojí, že Goltzové nezůstali jen u kamence, ale lámali zelenavěšedou serpentinovou břidlici v kunratickém lese jakožto výborný materiál na brousky a zlatnická leštidla, kterých tu ročně vyrobili přes 10.000 kusů. Rozváželi je pak až do daleké ciziny, ba i za moře.

V dnešním Chodovci by už nikdo hornickou osadu nepoznal. Má svoje náměstí s centrálním parčíkem:

Tzv. Chodovecké náměstí, v letech 1937-1971 náměstí "Máchovo"

a domy jistě - narozdíl od havířských - nepatří k těm nejchudším. V jednom z nich je centrála českých myslivců:

Sídlo českomoravské myslivecké jednoty, Lešanská 1176/2a


[Na začátek stránky]