Průvodce Praha-jih: Radíč

  Radíč

Zámek

Původ názvu


Podle dr. Antonína Profouse místní název Radíč je odvozen od osobního jména Radík a znamenalo Radíkův dvůr. Bylo psáno také jako Radieč či Radéč.

Radíč v mapách


Okolí obce

Plánek obce

Historie


První zmínka o barokním panství Radíč je z roku 1333, kdy zde sídlil Odolen z Radíče. Původně zde stávala rytířská tvrz. Ta přetrvala až do období raného baroka, kdy vyhořela Jako náhradní sídlo za starou radíčskou tvrz, zničenou požárem, postavil si majitel zdejšího statku Wolfgang Henneg v r. 1683 na jižním okraji vsi jednopatrový raně barokní zámek.
Autorství pozdější dostavby východního křídla zámku Radíč se přisuzuje Antoniu Portovi, významnému knížecímu lobkovickému staviteli. Interiér budovy byl bohatě vyzdoben štukaturami a malbami, které se z větší části dochovaly dodnes. V r. 1702 koupili Radíč bratři Antonín, Josef a Šebestián Losyové z Losenau, v jejichž rodě zůstala do r. 1782. Potom se majitelé častěji střídali (Josef Varlejch z Bubna, od r. 1805 Jáchym ze Stettenhofu, v l. 1812 až 1872 pražský advokát dr. František Pisti, za něhož tu ve svém venkovském vyhnanství pobyl nějaký čas filozof Bernard Bolzano). Od r. 1887 patřil radíčský velkostatek se zámkem Emanuelu Kallbergovi, jehož potomkům náležel až do r. 1939, kdy zámek Radíč koupil JUDr. František Oberthor, prezident čsl. bank v Praze. Prezident Oberthor celé panství zvelebil: dal zbořit dvě deputátnická stavení před zámkem, čímž uvolnil pohled na zámek a pro dvorskou čeleď dal vystavit nové obytné budovy, pěkně zařídil park, opravil nejen zámek a kapli, ale i dvorské chlévy. Zámek Radíč patřil JUDr. Oberthorovi do r. 1949, kdy přešel do státní správy a sloužil jako depozitář Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody.
Zámek ani park od té doby nebyl po celou dobu udržován a pustl. Původní mobiliář byl zničen, rozkraden nebo odvezen do jiných lokalit. Nedochovali se ani jedny z empírových kamen, které stály téměř ve všech pokojích. V osmdesátých letech naštěstí proběhla alespoň rekonstrukce střechy a restaurování některých nástropních maleb v jednotlivých sálech. Od devadesátých let 20. století probíhalo postupné navrácení zámku potomkům JUDr. Oberthora. Po dlouhých soudních sporech byl celý objekt, včetně hospodářského dvora, zámecké kaple a přilehlých pozemků v květnu 2003 předán. Restituenti následně radíčské panství prodali.
V současné době panství vlastní akciová společnost Kavalen Beta a.s. Zámek je od roku 2010 pravidelně zpřístupňován veřejnosti - konají se zde různé kulturní a společenské akce, v jižním křídle je nainstalována expozice, kudy probíhá hlavní prohlídkový okruh.

Zámek


Zámek

Zámek na místě staré tvrze postaven r.1683 jak ukazuje letopočet na mříži nad hlavním vchodem. Zbytky původní vyhořele tvrze byly pojaty do novostavby zámku pro Volfganga Hennega. Zámek je čtyřkřídlá v půdorysu lichoběžníková jednopatrová budova kolem arkádového dvora. Fasáda s římsami a lisénami ze 17.století. Portál je renesanční. Do zahrady vystupuje terasa s balustrádou z 18. století.

Ukázka interiéru

V sále l. patra jsou štukované a malované stropy s biblickými a mytologickými náměty. V nárožním pokoji stropní malba "Únos nymfy". I v dalších místnostech jsou zdařilé štukatury s malbami: v obdélníkovém středu namalován mythologický výjev; do rohů jdou kartuše s květinami. Čtyři lichoběžníková pole mezi nimi obsahují krajinomalby, (také malba znázorňující zámek a kapli, jak vypadaly v prvé polovině 17. stol.). Podobně vyzdobeny jsou stropy ještě dvou jiných síni. Štukatura i malby vesměs ze sklonku 17. stol.
Nějaký čas na zámku v empirovém pokoji pobýval po nuceném odchodu z pražské univerzity filosof Bernard Bolzano (1781-1848).
Kolem zámku je
park cca 0,5 ha s dubovou alejí a skupinami jilmů a klenů.
Dnes je zámek opraven a námi prezentované snímky nejsou aktuální.

Kaple Navštíveni P. Marie


Kaple ze silnice

Při zámku dal hrabě Karel Leopold Henneg po moru v roce 1680 postavit kapli, původně zasvěcenou Marii Loretánské. V době josefinské byl na oltář dán obraz Navštívení Panny Marie, podle něhož má kaple své jméno. Kaple je napodobeninami vzoru ze slavného poutního místa mariánské kaple v Einsiedeln ve Švýcarsku, zvané Gnadenkapelle. Vadíčské kapli byla kdysi umístěna starobylá soška černé madony, o níž panuje legenda, že totiž připlula po Mastníku v době povodní v r. 1757. Podle její začernalé barvy byla nazvána "mouřenínskou". Protože šlo o dílo umělecké, daroval ji pozdější držitel zámku Emanuel Kallberg arcivévodovi Ferdinandu d ´Este na Konopiště, což mu radíčský lid nikdy neodpustil.

Současný interiér kaple

Vnějšek barokní stavby je oživen pilastry a sloupy s ozdobnými hlavicemi. V průčelí 6,68 m širokém mezi dvěma korintskými hlavicemi a pilastry se nachází portál s nahoře zahnutým římsovím a znakem v barokové kartuši. Hlavice sloupů a pilastrů nesou římsoví a hranolovité nástavky, na nichž spočívá okapní římsa. Zděný průčelní štít s trojhranným svrškem a prohnutými postranicemi. Boční stěny rozčlánkovány jsou pěti pilíři s hlavicemi. Nad malým čtvercovým presbytářem jehlancová vizita plechem pobitá. Uvnitř nízký presbytář prostě sklenutý. Nad lodí pseudogotická klenba s žebrovím.
Nad malým presbytářem je barokní, plechem pobitá lucernovitá vížka.
Když v roce 1757 na svatodušní svátky byla v Radíči velká povodeň, voda z Mastníku sahala v kapli až na oltář.
Kaple byla v roce 2011 přispěním mnoha štědrých dárců z řad návštěvníků zámku, umělců, firem i Ministerstva kultury opravena do původního stavu a získala staronový zelený kabát - dle původních barev nalezených při odborném průzkumu fasád.

Kaple Navštívení P. Marie

Sochy


Vlevo socha sv. Jana Nepomuckého vpravo socha sv. Víta.

Před kaplí jsou umístěny dvě významné sochy světců sv. Víta a Jana Nepomuckého z roku 1713 z dílny Jana Brokoffa, které dal k ozdobě zámku Radíč vytesat rytíř Šebastián Losy z Losenau. Původně byly na kamenném mostě přes Mastník. Na soklech reliéfy sv. Šebestiána, Antonína Paduánského, Benedikta, Václava a opata V.Sybenia.

SOCHA SV. VÍTA
Baroková z r. 1713 Na podstavci znak s nápisem:
VITVS DE SYBENI ORD. S. BEN. ABB. S. DE N SYRM PROTONOT APOS, F. F. ANO 1713.

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO,
je méně zdařilá než předchozí. Na podstavci dva znaky a nápis
ADVOCATI IN VITA AC MORTE.
Na bočních stranách podstavce poloreliéfy: sv. Šebastián a sv. Antonín.

Hospodářský dvůr


Dvůr se sýpkou.

Hospodářský dvůr u zámku Radíč je nemovitou kulturní památkou, stejně jako zámek a kaple. Dvůr je tvořen architektonicky hodnotnými hospodářskými budovami z období baroka (17. století) a z druhé pol. 19. století, a to sýpkou se dvěma stodolami, budovou bývalého pivovaru, kolnou a ohradní zdí uzavírající dvůr na východě a dále budovami koníren na západní straně.
Hospodářský dvůr je úzce spojen se zámkem Radíč, jak architektonicky, tak funkčně a urbanisticky. I přes modernizaci na konci 19. století si zachoval stavebně-historické hodnoty a patří mezi nejkvalitnější příklady propojení hospodářského zázemí a zámeckého objektu svého druhu ve středních Čechách.
Architektonicky nejhodnotnější budovou barokního panství je dvoupatrová sýpka pocházející z druhé pol. 17. století. Do období baroka náleží obvodové zdivo a klenební konstrukce i detaily fasád včetně štítů. Typ trojdílné budovy se střední sýpkou s průjezdem je v oblasti středních Čech naprosto ojedinělý. Interiér sýpky je ukázkou dokonalé řemeslné práce barokních tesařských mistrů.
Při dvoře u.zámku se v 80-tých letech uvažovalo (ing Vaško) se zřízením muzea zemědělského mobiliáře, a to zařízení nejen obytného stavení, ale i stájí, chlévů atd. a také muzeum někdejší zemědělské techniky.
Tento záměr nebyl uskutečněn, protože se po restituci změnili majitelé zámku.

Mastník


Mastník v úrovni zámku.

Mastník je potok ve Středočeském kraji, pravostranný přítok Vltavy. Jeho celková délka činí 49,5 km. Plocha povodí měří 331,5 km2.
Mastník pramení zhruba 7 km jihovýchodně od města Sedlec-Prčice, u obce Střezimíř v nadmořské výšce 597,6 m. Teče převážně severozápadním směrem. Protéká okolo Heřmaniček; asi po 10 km toku napájí rybník Velký Mastník v nadmořské výšce 457 m. Níže teče skrze Sedlčany, kde přibírá Sedlecký potok, který s délkou 22,3 km je jeho nejdelším přítokem. Dále se směr jeho toku stáčí více k severu, protéká obcemi Osečany a Radíč. Pod Radíčí tvoří výrazný zákrut; na ostrohu nad ním leží zřícenina Hrádek - Kozí hřbet ze 14. století. Potok se vlévá do Vltavy v nadmořské výšce 271 metrů. Původní tok Mastníku je zde zkrácen zvýšením hladiny Slapskou přehradou; z údolí potoka vznikl zatopením asi 4 km dlouhý úzký záliv. Na ostrohu mezi Vltavou a Mastníkem stávalo keltské oppidum Hrazany a později též středověký hrad Ostromeč, dnes zřícenina.



Průvodkyní po Radíči nám byla paní, jejíž jméno jsme bohužel zapoměli.

 


[Na začátek stránky]