Průvodce Praha-jih: Příčovy

 Příčovy


Náves

Historie
Ves Příčovy (původně Příčovy Luhy) se poprvé připomíná r. 1365 jako rožmberský majetek. Její díl patřil klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Roku 1477 obec odkoupili bratři Popelové z Lobkowicz. Samostatným statkem se stala až počátkem 18. století za pražského měšťana Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gambsenbergu, který tu v r. 1712 zřídil ze čtyř selských usedlostí poplužní dvůr, u něhož si postavil malý barokní zámek. Později se dostaly Příčovy ke Skrýšovu a s ním v r. 1805 k Vysokému Chlumci. V lobkovickém majetku zůstal příčovský zámek až do první pozemkové reformy, kdy byl v r. 1925 prodán do soukromého majetku. Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.

Širší vztahy

Plánek Příčov

Zámek

Patrová obdélná budova s mansardovou střechou, na níž je hranolová vížka vybíhající v jehlanec. Fasády mají původní členění římsami, lizénami a kamennými ostěními z doby stavby. Uvnitř jsou dochovány původní barokní klenby. V severní části se nachází kaple sv. Vojtěcha s původním zařízením (svěcena roku 1706). Uvnitř jsou dochovány původní barokní klenby.
Vstup do zámku z východní strany je zdoben barokním portálem. V severním křídle je kaple sv. Vojtěcha, která zaujímá prostor přízemí i horního patra. Zámek dnes slouží obytným účelům.
Stavba není přístupná veřejnosti.

Mlýn


Pozůstatky větrného mlýna jsou ojedinělou technickou památkou architektury v České republice. Mlýn holandského typu byl podle některý postaven snad již v 16. stol., špíše však v první polovině 18. stol. Místo, kde stojí se nazývá Chlumky (400m n. m.) Mlýn byl v provozu až do konce 18. st. kdy jej majitel nechal zpustnout. Postaven byl z lomové žuly. Každopádně jde o zbytky jednoho z nejstarších, nejkrásnějších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce i v celé Evropě. Nebýt iniciativy občanů z blízké obce v 90. letech 20. století zmizel by mlýn nadobro. Mohutné zdivo vysoké 10 metrů má sílu při zemi 1,2 metru. Vnější průměr dosahuje úctyhodných 13,5 metru. Nejen dob a vzniku, ale i doba kdy došlo k opuštění mlýna není známa. K poboření pravděpodobně došlo někdy kolem poloviny 18. století.
Obecní úřad v Příčovech provedl v roce 1995 na své náklady opravy, financoval i komplexní výzkum památky. Starosta obce Pavel Nevlida mimo jiné uvedl, že rozměry dvakrát přeměřovali i odborníci z Holandska a potvrdili hypotézu, že mlýn u Příčov by opravdu měl být největší stavbou svého druhu v celé Evropě!

 


[Na začátek stránky]