Svatý Jan Římský

Získání svatých ostatků bylo v barokní době pro místní farnosti prestižní záležitostí. Okázalá úcta spojená s jejich nádhernou adjustací byla pro příslušnou církevní obec znamením sounáležitosti s církví římskou. Poukazovala na zbožnost majitele získaných relikvií a posilovala protireformační katolické hnutí. Jednotlivé ostatky svatých a jejich skelety se staly oblíbenými dary papežů panovnickým rodinám, vysoké šlechtě, kléru světskému i řeholnímu. Nejčastěji však tyto ostatky přivážela vysoká šlechta, která v Římě pobývala v diplomatických službách nebo se zde zastavila v rámci svých kavalírských cest.
Horlivou sběratelkou těchto ostatků byla Marie Anna Františka vévodkyně Toskánská (1672-1741). Ta nechala z Říma přivést nejméně 40 takovýchto skeletů a rozeslala je do kostelů na svém panství.
Tak např. do Kácova byl odeslán svatý Liberát, do Lidic sv. Prim, pro Chotěšov měla sv. Justina, Klatovy dostaly sv. Ornestina, Doksy sv. Jucunova, v Kunraticích je pak sv. Jan Římský. Pro Zákupy to byl sv. Felix a pro řád kapucínů sv. Antonín. Ve Cvikově Sv. Julius, v Mařenicích sv. Fortunata. V Hostivici sv. Simplicie a Tachlovicích sv. Konstancie.
Většinou jde o anonymní skelety křesťanů z římských katakomb, kterým bylo teprve druhotně přiděleno nějaké jméno a vyfabrikován životopis, který byl tak obecný, že se hodil na každého mučedníka.