Průvodce Praha-jih: Kňovice

  Kňovice

Kňovický zámek

Původ názvu


Původ místního názvu jména Kňovice nelze spolehlivě určit. Jedna alternativa je podle staročeského slova "kněně", což znamenalo buď ženu kněze nebo kněžku, sloužící bohům. Kninice pak bylo místo, kde tyto pohanské kněžky podávaly svoje oběti bohům. Taková místa jsou spojována s vyvýšeninami, často obklopenými bažinami a močály, což by v Kňovicích odpovídalo asi místu, kde stojí dnes kaple, které bylo obklopeno vodním příkopem a odtud se táhl močál údolím podél potůčku dnešního Návesníka až k soutoku s Lužnicí. Druhá alternativa je rovněž odvozena od zamokřených a bažinatých údolí. V takových místech hnízdili ptáci čejky, staročesky nazývané knihy či knihory. V průběhu dějin jméno Kňovice podléhalo změnám od prvního písemného záznamu "Knowicz" přes další "Kniewicze", "Kniowicze", "Kyniowicze" po "Knihovice" až dnešní "Kňovice".

Historie


Dříve nazývány Velké Kyňovice na rozdíl od. sousedních Malých Kyňovic, které se dnes nazývají Kňovičky. Kňovice, kdysi majetek dvou významných pražských lékařů, se připomínají poprvé v roce 1333, kdy se zde uvádí Hynek z Kňovic.
V letech 1402-1417 tu sídlil Jan z Úsuší. Z pozdější doby jsou známi Petr (1450) a Hynek z Kňovic (1475). První zpráva o zdejší tvrzi je z r. 1542, kdy ji Léva Zrucký z Chřenovic prodal spolu s dvorem a vsí Kňovicemi Přibíkovi Břízskému z Břízy, který držel Osečany, za něhož připojeny byly ke statku osečanskému. Kňovická tvrz pak patrně zpustla.

Plánek obce

Nové sídlo, patrně na starém tvrzišti, tu bylo postaveno až po r. 1611, kdy Adam Šťastný Vojkovský z Milhostic prodal Osečany a ponechal si jen Kňovice, kde sídlil se svou manželkou Ludmilou, dcerou Jakuba Krčina z Jelčan. V r. 1628 prodal Kňovice Pavlu Michnovi z Vacínova a jako nekatolík odešel do ciziny. Od Václava Michny z Vacínova koupil Kňovice v r. 1665 zemský fyzik v Čechách Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu, v jehož rodě zůstaly do první poloviny 18. století.
Věnem dostali Kňovice Lipovští z Lipovic. Terezie Malovcová se provdala za Františka Václava Lipovského z Lipovic a syn Terezie Malovcové Jan Vincent Kňovice roku 1813 prodal Antonínu Wangovi.
K posledním majitelům panství a zámku patřil profesor pražské Karlovy university MUDr Emerich Maixner, který tu občas pobýval. Jeho potomkům náležely až do roku 1948.

Kdysi tu byly doly na syenit a zlatou rudu.

Zámek


Zámek na místě bývalé tvrze je obdélné, jednopatrové stavení, původně barokní, v polovině 19.stol. přestavěné pseudogoticky, průčelí zakončeno trojúhelníkovým štítem. Po roce 1948 sloužil zámek potřebám zdejšího MNV, dnes je v soukromých rukách.

Kaple sv. Josefa


Kaple sv. Josefa

Při zámku je barokní kaple sv. Josefa z let 1729-30. Založena byla tehdejší majitelkou zámku Marií Viktorií Malovcovou z Chýnova a Vartemberka, rozenou hraběnkou Frankenfeldovou. Kaple má osmiúhelníkový půdorys, protáhlý do elipsy. V koutech jsou liseny, od nichž jdou po klenbě ploché protínající se pásy, K severní straně přiléhá podlouhlá síňka nad níž je hranolová věž s jehlanovitou střechou. Průčelí je střízlivé s trojhranným štítem se znaky Franchimontů a Lipovských. Okna jsou obdélníková, segmentem překlenutá.
Zařízení je barokní. Na obraze na hlavním oltáři je zobrazen sv.Josef a vedle něho sedící Panna Maria s Ježíškem. V hořejší části oltáře je mezi dvěma .soškami andílků obraz Boha otce. Oltář je ozdoben vyřezávanými rokokovými ornamenty a šest sochami světců. Cínová lodka na kadidlo je pěkná barokní práce z r.1755.

V obci je hospoda Na Zavadilce, kde prý obral Jakub Krčin z Jelčan Sedlčanské o jejich svobody.

A aby si přišli na své i milovníci romantiky, připomínáme, že z Kňovic pocházela i Mánesova milenka, Fanynka Šťovíčková.





 


[Na začátek stránky]