Český kras: Mořina

Židovský hřbitov

Náhrobky na židovském hřbitově v Mořině

Nejstarší doklad z r. 1724 uvádí v Mořině židovskou komunitu, sestávající ze dvou židovských rodin. Větší počet rodin se zde usadil a židovská obec byla ustavena pravděpodobně až ve 2. pol. 18. stol. (přestože hřbitov byl založen dříve). V roce 1793 žilo v Mořině 14 rodin (více než 60 osob), byla zde modlitebna a špitál. V 1. pol. 19. stol. zde žilo už 16 židovských rodin, po r. 1848 však jejich počet stále klesal, jak se židovské rodiny stěhovaly do měst. Židovská obec v Mořině zanikla na základě zákona z roku 1890. V roce 1908 pak byla připojena k ŽNO Beroun.
Malá židovská čtvrť se synagógou byla v západní části vsi, při severní straně hlavní ulice. Skládala se z 8 obytných domů (dochovány v přestavbách). Synagóga čp. 59. neznámého stáří byla doložena v polovině 19. stol., zrušena po r. 1907. Později adaptována na sokolovnu, naposledy přestavěna r. 1928. Dnes využita jako obytný dům.

Hřbitov se nachází asi 500 m severozápadně od bývalé synagógy. Byl založen roku 1735-36. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1741, pohřby se zde konaly až do 30. let 20. stol.
Na ploše 3.099 m2 se dochovalo zhruba 200 náhrobků přibližně od založení hřbitova do 30. let 20. století. Náhrobky jsou barokního a klasicistního typu, obdobou pražských. Starší náhrobky jsou z pískovce a vápence, novější z černé žuly. Na márnici latinsko-hebrejské pamětní desky z doby založení hřbitova.
Ve druhé polovině 90. let 20. století byla plocha hřbitova vyčištěna od náletové zeleně, byla rekonstruována márnice a byla zahájena oprava ohradní zdi z lomového kamene.

Náhrobek se lvem


Márnice s latinsko-hebrejskými nápisy o založení hřbitova


Nejstarší část hřbitova

Náhrobek s plastikou lva

Nová část hřbitova