Český kras: Mořina

Dějiny Mořiny
Výsek z 1. vojenského mapování

O původu jména


Na první pohled by se zdálo, že název Mořina pochází od slovesa mořiti. Známý autor průvodců J. Dostál hledá původ jména Mořina v souvislosti se smrtí (mors, mord, Morana, Moráň). Název obce tak byl prý odvozen mj. od pověsti, dle které zde byli pobiti havíři, kteří znali tajemství karlštejnské studně, napájené z potoka v údolí. Jiný výklad vychází od pojmenování zdejšího praslovanského pohřebiště "Moráně".
Ale Dr Antonín Profous ve své knize (Místní jména v Čechách, díl II, Praha 1949) uvádí, že název Mořina nejpravděpodobněji pochází od přivlastňovacího přídavného jména Mořina, např. 'Mořina' hora, tj. něco co vlastní Mora (osobní jméno). V dobách vzniku jména tak býval nazýván les a v případě obce Mořiny jsou pro to doklady z let 1338 a 1342. I když to zní kuriózně, může jít i o místo, které 'náleželo' můrám (čarodějnicím), resp. bylo zamořeno můrama (hmyzem).

Obecná charakteristika obce


Obec Mořina leží ve Středočeském kraji, v okrese Beroun, přibližně 2 kilometry severovýchodně od hradu Karlštejna a asi 10 kilometrů východně od Berouna. Okolní krajina nabízí množství turisticky zajímavých objektů i přírodních pozoruhodností v oblasti Českého Krasu. Největším lákadlem zřejmě budou přibližně 1,5 kilometru vzdálené vápencové lomy Velká a Malá Amerika, Lom Mexiko (Trestanecký lom) a lom Kanada. Okolím obce vede několik značených turistických i cykloturistických tras.
Za návštěvu jistě stojí i malebné Bubovické vodopády, které tvoří mohutné vápencové schody, porostlé mechem a řasami. Mořina se dále dělí na tři části, konkrétně to jsou: Dolní Roblín, Mořina a Trněný Újezd. V současné době žije v Mořině přibližně 660 obyvatel na území o katastrální výměře 9,82 km2.

Trochu historie


Podle archeologických nálezů území osídleno pravděpodobně již v mladší době kamenné. Nálezy slovanských hrobů a pozůstatků obytných staveb dokládají existenci středověkého sídliště. Původní ves Velká Mořina připomínána r. 1352, tehdy ji Karel IV. spolu s Malou Mořinou (Mořinkou) daroval klášteru na Slovanech. R. 1359 získal malíř Mikuláš Wurmser od císaře Karla IV. v Mořině dvůr (statek) osvobozený od daní. Po jeho smrti, jako dík za výzdobu kaple na Karlštejně, statek dostal malíř Theodorik. V 18. stol. zde žilo několik židovských rodin, byla zde ustavena židovská obec, vybudován židovský hřbitov a synagóga (později přebudována na sokolovnu).

Z pamětihodností v obci zbarokizovaný kostel sv. Stanislava, na severozápadním okraji zbytky židovského hřbitova. Z minima historických záznamů se o Mořině dozvídáme poprvé v roce 1338, kdy ji jako ves daroval král a císař Karel IV. Emauzskému klášteru v Praze. Samotný "Vladyčí dvůr" (Strkov čp.24) vlastnil od roku 1359 dvorní malíř Karla IV. M.Wurmser. Dvůr obdržel jako honorář za výzdobu kaple Sv.kříže na hradě Karlštejně. Po něm pak mistr Theodorik, který jej obdržel jako honorář za krásnou výzdobu kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn.

Mikuláš Wurmser, dvorský malíř Karla IV., původem ze Štrasburku, doložený v pramenech mezi lety 1357-1360. Předpokládá se podíl na nástěnné výzdobě kostela Panny Marie, kaple sv. Kateřiny. a císařského paláce (rodokmen předků Karla IV.) na Karlštejně a rovněž na dekoraci ambitu kláštera Na Slovanech.

V průběhu 18. století zde bylo početnou komunitou založen židovský hřbitov, který lze navštívit i v dnešních dnech. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1741.
Dominantou obce je původně gotický kostel sv. Stanislava, založený králem a císařem Karlem IV v roce 1353 na místě slovanského pohřebiště. V průběhu 18. století byl přestavěn v barokním stylu. Významnou památkou v obci je pomník padlým vojákům v I. světové válce, umístěný v traktu "Urnového háje Mořiny". U kostela rostou dvě majestátní památné lípy malolisté, jejichž stáří se odhaduje na 200 a 100 let. Jejich obvod dosahuje 470 a 230 cm. Lípy jsou chráněnými památnými stromy.

Mořina je východiskem k lomu Velká Amerika. Vstup není oficiálně dovolen a správce lomů zde po několik let bojuje s ilegálními návštěvníky. Přibližně od roku 2000 vede podél severního okraje lomu žlutě značená pěší turistická trasa. Natáčely se zde slavné české filmy Limonádový Joe a Malá mořská víla.