Městská knihovna

Central Municipal Library PRAHA - STARÉ MĚSTO


JIŘÍ ZAVADIL, JIŘÍ GROSZ, spolupráce MAREK HOUSKA

1995 - 1998

Foto: Pavel Štecha, Filip Šlapal

Ústřední knihovna, postavená v roce 1928 podle projektu Františka Roitha, patřila ve své době k nejmodernějším knihovním budovám na světě. Zahrnovala i přednáškové a výstavní sály a loutkové divadélko. Kompletní rekonstrukce knihovny, která od 70. let již nevyhovovala požadavkům současného provozu, přinesla celkovou modernizaci interiérů a umožnila zásadní zkvalitnění služeb. Autoři projektu usilovali o návrat k původnímu prostorovému konceptu, o zachování nejen charakteru budovy, ale i podstatných detailů. Prvořadý úkol - vytvořit z dříve samostatných oddělení jeden funkční celek - vyřešili uzavřením bočních vchodů ve vestibulu, které dříve vedly do postranních křídel knihovny, a umístěním centrálního výpůjčního protokolu do hlavní dvorany s jediným vstupem. Tento ústřední sál s obnoveným malovaným stropem podle návrhu Františka Kysely v zelenočervené barevnosti je dominantní, reprezentativní místností. Podle Kyselovy stropní malby byla zvolena barevnost i pro další sály (vestibul), pro podlahovou krytinu a pro moderní knihovní nábytek. Vedle citlivých restaurátorských zásahů byly provedeny i některé podstatné stavební úpravy. Přestropením dvorků po obou stranách dvorany vznikly nové prostory spojující centrální halu s bočními čtenářskými sály, do kterých byly zabudovány podélné galerie. Novým prvkem je také vložení "galerií" s čítárnou novin a bistrem do předsálí v suterénu. Téměř do všech oddělení navrhli autoři nový mobiliář; s výjimkou sedacího nábytku se jedná o zařízení atypické. Zatímco ve dvoraně, vestibulu či suterénu je zvolena barevná kombinace buku mořeného na "čajový" odstín se zelenými prvky (čalounění, linoleum, kovové prvky), v bočních traktech je kombinován světlý javor s modře lakovanými kovovými prvky a modrou podlahou. Odlišnou barevností jsou záměrně zdůrazněny rozdíly v pojetí úprav a v tvarosloví interiéru v těchto odděleních (javor byl zvolen také proto, že se odlišuje od původních modřínových obložení oken a dveří. Jediným samostatným oddělením přístupným přímo z vestibulu je informační středisko, v jehož interiéru se zachoval původní vestavěný nábytek (jeho replika byla zhotovena pro dnešní úsek divadelní a filmové literatury). Vhodně bylo vyřešeno také osvětlení, částečně vybrané ze sériových modelů, částečně nově navržené. Autorům se podařilo citlivým přístupem k hodnotné architektonické památce vytvořit prostředí vyhovující dnešnímu knihovnímu režimu a současným potřebám.

- DKo

Literatura:
Rekonstrukce Městské knihovny v Praze;
Architekt 19/1998
Autorská zpráva;
Fórum architektury a stavitelství 4/1998

At the time of its construction in 1928 the central library, built to the design by František Roith, ranked among the most modern library buildings in the world. Its reconstruction meant considerable interference with the original design (roofing of courtyards, insertion of galleries, etc.), the overall modernization of interiors and new furnishing as well as a sensitive renovation of numerous original elements (original painting of the ceiling, replicas or a part of conserved furniture, etc.). By their sensitive approach to the valuable architectural monument the authors have succeeded in creating an environment satisfying the present-day library operation. The reconstruction of the Central Municipal Library has proved that also modernization can be considerate and non-violent.